...zahrada - nejkrásnější obývák ...

O rostlinách

Optimistické hortenzie

20. listopadu 2011 v 1:09 | Pavel Ch.
V posledním povídání jsem vás možná trochu vystrašil. Představili jsme si záludnosti pěstování asi nejznámějšího druhu hortenzie - hortenzie velkolisté. Ale také jsem slíbil, že se hortenziím ještě budeme věnovat, takže svůj slib částečně právě nyní plním. Hortenzie jsou však tak obrovskou skupinou rostlin, že i po tomto dílu se minimálně jednou k nim ještě budeme muset vrátit, to aby exkurze do tohoto rodu byla alespoň z praktického hlediska trochu užitečná. Nyní se podíváme na dva druhy, pro které se nadpis tohoto článku mimořádně hodí. Jsou to totiž velmi optimistické rostliny, které v naších podmínkách - a to i v poměrně drsných - spolehlivě rostou a každoročně bez problému kvetou. Je to hortenzie stromková - Hydrangea arborescens a hortenzie latnatá - Hydrangea paniculata. Není tak dávno doba, kdy tyto rozkošné hortenzie rozkvétaly pouze v odstínech barvy bílé. Ale i v šlechtiteství těchto dvou druhů zaznamenáváme pozitivní vývoj, takže vám chci představit jak základní sortiment, tak pár velmi vzrušujících novinek, které mohou do naších zahrad vnést zcela nový rozměr.

Na obrázku vidíme porost hortenzie stromkové, jedná se o zcela nejběžnější odrůdu 'Anabelle'. Je to spolehlivá rostlina, která bez obtíží roste a kvete v různých druzích půd, na slunečném i zastíněném stanovišti. Potřebuje jenom přiměřenou vlhkost půdy, jinak - zejména v mladém věku rychle vadne.

Proč nekvetou hortenzie?

6. listopadu 2011 v 23:51 | Pavel Ch.
Vůbec bych se nedivil, kdyby vám otázka kvetení hortenzií přišla poněkud pošetilá pro dobu vrcholícího podzimu. Kupodivu ale právě následující měsíce mohou kvetení hortenzií výrazně ovlivnit. Jestli se vaše hortenzie v roce příštím obalí bohatou násadou květů, silně závisí od řezu a kvality přezimování. Abych vás ale neuvedl v pochybnosti či omyl, musím hned zdůraznit, že tento článek se týká asi stále nejoblíbenějšího druhu, kterým je hortenzie velkolistá, neboli Hydrangea macrophylla. Rod hortenzií je poměrně bohatý a i v naších podmínkách se ještě několik dalších druhů pěstuje. U nich obvykle platí jiné zákonitosti, ale i těm se na zoubek někdy podíváme.
Tak to je ona - jistě ji všichni znáte. Právě tento půvabný keřík je častým předmětem různých diskusí, které se týkají zejména barevnosti květů a intenzity a pravidelnosti kvetení. Hortenzie velkolistá pro optimální růst potřebuje humózní, hlubokou a vlhkou - ne však příliš mokrou půdu. Také ji vyhovuje vysoká vlhkost vzduchu. Proto se u nás pěstuje obvykle v toulavém stínu listnatých stromů, nebo i v hlubším stínu. V místech, kde je stabilně vysoká vlhkost vzduchu dovede dobře růst i na slunečních lokalitách - a to zejména v případech, že tato místa nejsou příliš horká. Hortenzie velkolistá je opravdová krasavice, ale také je to trochu potvůrka, která umí nejednoho pěstitele pořádně potápit. Pokusím se vám vysvětlit, co dělat, aby jste měli naději na bohaté kvetení.

Pohledy z bezprostřední blízkosti

5. listopadu 2011 v 9:29 | Pavel Ch.
Předchozí příspěvek začínal větou "Vítejte v kouzelném světě zahrad", dnes začneme podobně - takže - vítejte v kouzelném světě rostlin. Žádné velké poučení v textu nyní nenajdete, ale podívejme se spolu na svět rostlin opravdu z bezprostřední blízkosti. Myslím, že to stojí za to, neboť svět rostlin je fascinující i v detailech. Blízké pohledy na rostliny odkrývají fascinující záhady přírodních dokonalostí, hry souměrností, barev, stínů i světel, struktur i botanického dizajnu. V některých případech zůstaneme ohromeni krásou vzácných a exotických rostlin, ale často stačí i podívat se zblízka na běžné druhy rostlin. I v takovém případě pak máme šanci spatřit kouzelné hříčky přírody i divadelní výjevy, v nichž hlavní roli hraje pomíjivá krása rostlin.

Většina okrasných rostlin se pěstuje pro zajímavost a krásu květů. Na příčkách popularity se dobře daří druhům, které můžou nabídnout velké a pestré květy. Ale i drobnokvěté druhy a odrůdy bývají často velmi krásné, jenom vyžadují od pozorovatele, aby se na chvilku zastavil a podíval se na květ opravdu zblízka. Na obrázku je květ kakostu - Geranium tuberosum.

O dubu

16. října 2011 v 7:07 | Pavel Ch.
Milý poutníku, turisto, či obyvateli z míst blízkých i vzdálených,

vítej pod mojí mohutnou korunou. Jsem dub, jeden z nejdůležitějších stromů této země. Jistě mě alespoň trochu znáš, ale dovol mi prosím představit se více. Rostu v různých zemích Evropy, ale kraje české, moravské i slezské jsou jedním z mých opravdových domovů. Ale najdeš mě na sever i na jih od těchto míst, stejně i směrem východním či západním.



Jsem vznešeného rodu, uctíván v různých zemích a s láskou chráněn a obdivován mnoha národy. V cizích knihách i odborné literatuře jsem nazýván jménem Quercus , které mi přisoudili staří Římané, to jméno je však původu keltského. V překladu znamená něco jako "krásný strom". A jsem nejenom krásný, ale také silný a mohutný, pročež bývám často označován jako král lesních stromů.

Bromélie v barvách duhy

12. října 2011 v 23:50 | Pavel Ch.
Znáte bromélie ? Vsadil bych se, že některé určitě ano. Jsou to zajímavé rostliny, z nichž se něktěré pěstují jako velmi ozdobné pokojové rostliny. V této bohaté skupině rostlin ale najdeme i opravdové kuriozity či zajímavosti. A která že z bromélií je nejznámější? Typnul bych si ananas. Haló, je tu někdo, kdo by neznal ananas? Vždyť jsem to říkal, některé bromélie jsou velmi dobře známé. Jiné však tak dobře na tom nebudou. Nakoukneme proto do této skupiny rostlin a představíme si alespoň některé z nich.

Rostliny a děti

21. března 2011 v 1:32 | Pavel Ch.
Před nedávnem jsem vám slíbil, že se ještě na svět stromů, ale i rostlin obecně, podíváme trochu jiným pohledem - pohledem dětí. Rostliny rozumně a správně použité můžou totiž u dětí pomáhat rozvíjet správný vztah k přírodě i k životu vůbec. Vztah k rostlinám a ke stromům zvláště ovlivňuje také cítění ke krajině, ve které budou tyto děti později vyrůstat. A vztah ke krajině může mít i z vlasteneckého pohledu pro děti mnohem větší význam než povinně naučená básnička o národní hrdosti. Vést v dnešní době děti k opravdovým hodnotám není nijak snadné, přesto potkáváme příklady, které dokazují, že to možné je.


Lezení po větvích stromů může být docela dobrou hrou. Pro strom je to rozhodně přijatelnější, než třeba vyrývání zamilovaných srdíček či monogramů do jeho kůry. Má to však jeden háček - aby si děti mohly na větvích trochu zářádit, budeme k tomu potřebovat stromy, kterých rozměry to umožní. Proto musíme nejenom vysazovat nové stromy pro příští generace, ale také chránit ty, které kdosi dávno vysázel pro nás. Královská botanická zahrada KEW, Londýn, Anglie

Ještě jednou – potřebuje lidstvo stromy ? (2)

3. března 2011 v 21:53 | Pavel Ch.
Opět vás po krátké odmlce zdravím a hned se vracím k otázce, kterou jsem otevřel v minulém příspěvku. Minule jsme si stihli říct, že stromy - zejména ty listnaté - fungují jako výtečný prachový filtr. Ale význam stromů pro lidstvo spočívá i v jiných hodnotách. Ano, některé hodnoty stromu se dají snadno změřit a přepočítat na metry kubické vytěženého dřeva, které když se vynásobí, můžou ve finále dát hezkou částku v penězích. Některé druhy stromů pak mají to štěstí, že z nich sbíráme úrodu plodů, které jim zaručují alespoň tak dlouhý život, dokud pravidelně plodí. Psychologové by se mohli přidat k obhájcům stromů, neboť to byli právě oni, kteří ve výzkumech prokázali, že přítomnost stromů dobře působí na lidskou duši - a to ve všech ohledech. Od těžko definovatelného pocitu pohody až po prokazatelnou vyšší produktivitu práce v prostředí, ve kterém se vyskytuje dostatek zeleně. A také se k nám s velkou mírou pravděpodobnosti přidají duše romantické a zamilované, neboť i polibek z lásky bude mít jinou příchuť pod korunou stromu než na rozpáleném parkovišti před supermarketem. Ale je tu ještě jedna věc. Tak logická a přece velmi málo veřejností vnímána. Opravdu totiž platí, že v civilizovaném prostředí stromy fungují jako
Nenahraditelná městská klimatizace a plíce města
Městský park - místo procházek, setkávání i her. Je důležitější, než si na první dojem uvědomujeme.

Podívejme se na věc trochu podrobněji.

Potřebuje lidstvo stromy? (1)

9. února 2011 v 23:48 | Pavel Ch.
To je teda ale pošetilá otázka. Už malé děti v mateřské škole vědí, že stromy jsou v našem životě opravdu důležité. Že nám dávají cenné dřevo, že v nich hnízdí ptáci a že některé z nich dokonce dávají i plody, které můžou být jedlé a chutné. A některé děti také vědí, že stromy vyrábí jakýsi kyslík, a podle toho co dospěláci tvrdí, asi to bude dost důležité. S těmito znalostmi často naše vědomosti o stromech začínají, ale také často bohužel i končí. Ve zralejším věku se k tomu ještě přidá
vědomí, že na podzim stromy shazují listí (drsnější povahy rovnou tvrdí že dělají bordel), že větve neošetřených stromů padají na drahá auta a že případné trhliny ve zdivu hodnotné stavby nemůže způsobit nic jiného, než drzý sousedův strom. Ano, uznávám, že je to možná přitažené za vlasy. Ale až tak vzdálený od reality určitě nejsem. Proto jsem se rozhodl, a to i na základě impulsů od vás odpovědět na tu těžkou(?) otázku. Potřebujeme vlastně ty stromy?
P8245274.jpg
I to je příznačné. Jediná otázka - a tolik odpovědí. Je jich dokonce mnohem více na to, abychom na ně odpověděli v jediném článečku. Tak si to pěkně rozdělíme a ke stromům se určitě ještě vrátíme.

Soutěž a něco o cesmínách

26. listopadu 2010 v 23:24 | Pavel Ch.
S blížícími se vánočními svátky upíráme naše zraky k rostlinám typickým pro tyto dny. Jedním z největších symbolů Vánoc je jmelí, ale na to se snad stihneme podívat spolu ještě trochu později.
Ze západní Evropy se k nám jako symbol Vánoc dostala ještě jedna rostlina - je to dobře známá cesmína, neboli Ilex. Nejznámější druh Ilex aquifolia je dřevinou stálezelenou, ale existují i druhy opadavé. Tyto půvabné dřeviny by snadno mohly patřit k oblíbeným, ale jejich pěstování bývá někdy trochu spojeno s menšími trably. Takže si zkusíme odpovědět na pár důležitých otázek, co a jak dělat pro jejich úspěšné pěstování.

P9258872.jpg

Podzimní krása javorů

23. října 2010 v 22:43 | Pavel Ch.
Představte si, že mnozí lidé nechtějí na své zahradě listnaté stromy. Mají pro to silný argument - ze stromu padá listí. Je to legrační. Zatímco listí ze stromů padá jednou ročně, naše auta čmudí celoročně. A přece jsme je přijali mezi sebe. Ale zpátky k tomu listí. I listí samotné může být v jednu chvíli tou největší ozdobou zahrady nebo parku. Zvláště v podzimní době, dochází u stromů k rychlým změnám, které vedou někdy k hotovým ohňostrojům barev. K největším specialistům na podzimní karnevaly patří javory. Tak se spolu podíváme, co vlastně dovedou.
PA099307.jpg
Začínáme pěkně u nás doma. Jedním z naších původních stromů je javor  mléč. Na podzim se jeho listy dovedou pěkně vybarvit. Ne každý podzim přeje barvám stromů stejnou měrou. Důležité je, aby stromy měly dostatek slunce a aby přišlo pár studených nocí. A také velkou roli hraje genetika. Některé kusy vybravují do žluta, jiné se nestydí převléknout se do odstínů rudých barev.
PA088917.jpg
A takto reaguje na podzim javor červený (Acer rubrum). Je to extravagantní skvost, ale má trochu smůlu. Barva jeho listí je od jara až do začátku podzimu "jenom" zelená. A to je pro mnoho zákazníků zahradnictví či zahradních center tak trochu málo. Já ale kouzlo zahrad vidím v proměnlivosti. Je úžasné na rostlinách sledovat ty neskutečné změny, které přichází během roku. A javor červený bych okamžitě vzal na milost v naději, že alespoň na pár dnů v roce způsobí na zahradě malou barevnou revoluci.
PA129400.jpg
Z javorů k největším miláčkům rozhodně patří tzv. javory japonské. Ono to není celkem přesné pojmenování, ale je to takto vžité. Mnoho z nich má schopnost právě na podzim předvádět zcela neskutečné kousky. Zvláště odrůdy se zelenými listy se na podzim pěkně mění. Červenolisté kultivary na pár dnů často získají ještě sytější barvu, ale ty zelené postupně přechází do odstínů žlutých až oranžových. A jestli máte dostatek místa, můžete vedle sebe vysadit více odrůd - to bude teprve barevná paleta.
PA222856.jpg
Zcela neopakovatelné, ale rychle pomíjivé efekty pak přináší první noční mrazíky. Při dostatečné vlhkosti vzduchu, kterou tyto asijské dřeviny přímo milují, vzniká na listech filigránská krajka. Těchto dnů obvykle nebývá za rok příliš mnoho, protože po prvních mrazech listy rychle opadají. Máte-li tu možnost, vyberte se po prvních mrazivých nocích brzo ráno na zahradu. Objevíte poklady, na které jen tak nezapomenete.
PA222878.jpg
U těchto asijských javorů je přímo fascinující, kolik odrůd existuje a jak jsou tyto odrůdy variabilní. Liší se nejenom v barvě, ale i ve tvaru a velikosti listů, nebo ve velikosti celé rostliny. Na obrázku je Acer palmatum ´Little Princess´, který patří k těm nejnněžnějším odrůdám vůbec. Jeho lístečky mají 3- 6 cm apod ledovou kresbou vypadají hódně elegantně.
PA129378.jpg
Pro obdivování půvabu javorů není zcela nezbytné chodit jenom s hlavou v oblacích. Dost krásy se nachází také na zemi, tak tam občas také koukněte, možná budete příjemně překvapeni.
PA222869.jpg
Dokonce i v době, kdy na větvích nezůstal ani jediný lístek, poslední dějství divadla probíhá přímo na zemi. Sejdou se zde všichni aktéři tohoto představení a často se přidají i listy ze sousedních stromů. Někdy stačí se jen trochu ohnout, nebo přidřepnout a můžete se začít kochat. Najednou se před váma objeví zcela nový svět, miniaturní krajina ve které všechno se vším souvisí. Jistě, závisí na míře vnímavosti. Někdo asi uvidí jenom to "pitomé listí", pro jiné, vnímavější duše jsou tu připraveny nenapodobitelné barevné obrázky plné něhy a půvabu.
PA222884.jpg
A pro dnešek se s vámi rozloučím podzimním pohledem na vybarvující se listí javoru šedého (Acer griseum). Je to poměrně vzácná rostlina, ale z času na čas se v zahradnictvích objevuje. Není však moc známý a z jara i v létě působí tak trochu obyčejně. Proto stojí trochu ve stínu svých slavnějších příbuzných. Na podzim kvůli listí a v zimě kvůli půvabné kůře, je však vážně opravdový fešák. Děkuji vám za javorovou pozornost a těším se na vaše návštěvy.
 
 

Reklama