...zahrada - nejkrásnější obývák ...

Itálie

Benátky a karneval

16. února 2010 v 0:10 | Pavel Ch.
O karnevalu a o Benátkách by se jistě dalo psát na mnoho způsobů, ale začnu citátem od pana Karla Čapka, který to ve svých Italských listech opravdu vystihl velmi přesně: "…bude-li to, co následuje, trochu zmatené a nepřehledné, nemohu za to, neboť sám nemám nijak spořádáno to, co jsem viděl…"
Dnešní putování nebude příliš zahradnické. Ne že bych nechtěl, ale v Benátkách prostě některé věci nejsou moc k vidění. Opravdová zeleň nemá v Benátkách příliš prostoru. Občas potkáte pár keřů, kterých větvě přerůstají zdi několika soukromých dvorků či zahrad. Tak se alespoň podíváme na Benátky trochu jinak, než jak je vidí turistické brožury.
V době karnevalu jsou Benátky opravdovou křižovatkou národů. Pominete-li davové šílenství a nespočet anonymních tváří, mají karnevalové Benátky cosi do sebe. Jsou pestré, barevné, nemálo extravagantní. Potkáváte masky, které si do města vyšly pro radost, často ale i s nadějí vydělat nějakou tu minci.

Benátská výstřednost někdy nezná hranic. Lidé se převléknou do svých oblíbených kostýmu, ve kterých se alespoň na chvíli cítí trochu renesančně. Budete-li se dívat i trochu níže, objevíte možná i čtyřnohého miláčka, který skvěle drží rytmus s karnevalovou módou.
Z některých benátských restaurací se bez placení dá odejít jenom velmi obtížně.
Tzv. živé sochy ke karnevalu určitě patří. Pozorovat tyto nalíčené lidi je někdy velmi zábavné. Když je odměníte drobnou pozorností, potěší vás úsměvem. Představa, že si je vyfotíte bez zaplacení ale může právem vyvolat celkem nepříznivou reakci…
A tak jsme přece jenom objevili cosi zahradnické. Malý, o to hezčí trh s ovocem a zeleninou.

A závěrem trochu zahradnického optimismu. Nějaká zeleň tady přece jenom je. Květinové nádoby a závěsné květináče částečně zdobí trochu unaveně vyhlížející benátské domy.

Zelené figurky

2. října 2009 v 23:28 | Pavel Ch.
Možná jste tyto výtvory už někdy viděli. Buď na živo, nebo alespoň na obrázku. Tvarování rostlin do figur je zcela specifickým zahradnickým oborem. Tyto zelené figurky někdo obdivuje a miluje, jiní je zase kritizují a zatracují. A kupodivu, všichni mají kousek své pravdy. V této věci zachovávám zcela neutrální postavení, ale řekl bych, že je minimálně zajímavé vidět věc okem zahradníka na cestách. Jak tyto figurky vlastně vznikají? A kde? A z čeho? A také k čemu, chtěl bych se někdy zeptat.
V evropském prostředí jsou největšími výrobci tvarovaných figurín pravděpodobně italští školkaři. Právě v Itálii existuje řada firem, které se specializují právě na pěstování různých zelených figurín. Tyto zahradnické firmy mají zcela specifické technické zázemí. Kromě zahradníků tady fungují i svářečské dílny, ve kterých se vymýšlí a také svařují kovové konstrukce, zcela nezbytné pro další tvarování figurín.
Výroba takové figury probíhá v několika etapách. První je ryze zahradnická. Spočívá v dopěstování keře do odpovídající velikosti. Zatím, než se tak stane, kdosi hodně šikovný musí vymyslet a také udělat kovovou konstrukci, která dá příští figurce definitivní tvar. Tyto tvary se musí vymýšlet s velkým obchodním nadáním. Tvar figuríny často rozhoduje o obchodním úspěchu či neúspěchu.
Když je rostlina dost narostlá, dostane se dílny, kde získá svůj nový tvar. Na květináč s rostlinou se navlékne kovová konstrukce a pracovník k této věci vyškolený začne s tvarováním. Dlouhé výhony provléká konstrukcí, ohýbá je a vyvazuje ke konstrukci. Když to sledujete, slyšíte jen cvakání nůžek, kleštiček a občas cinknutí kovu o kov. Práce musí jít rychle, někdy je to pěkný fofr. Vytvarování středně velké figury, jako je třeba ta na obrázku (dole), trvá šikovnému zaměstnanci zhruba půl hodiny. Cvak, cvak, ohnout, přivázat, ohnout, obtočit, ustřihnout, cvak, cvak, pootočit, zamáčknout. Tak a další pán na holení, promiňte na stříhání…

Poté se rostlina vrací se zpátky na produkční plochu, tam musí ještě nějaký čas zotavit po tomto drsném zásahu. Holé pruty keře schované pod konstrukcí ještě musí zregenerovat a na mnoha místech prorašit. Až se rostlina zazelená po celém obvodu, ještě se musí párkrát zastříhnout, aby byla opravdu hustá. Teprve potom je připravena na trh, a může putovat téměř do celé Evropy. Figury zvířátek končí třeba na dětských hřištích, golfové figuríny před vchody do golfových klubů, závodící koně v dostihových areálech. A většina, téměř bez ohledu na tvar a velikost putuje do zahradních center a z nich do soukromých zahrad a firemních areálů.
Zbývá rozluštit poslední otázku, ale odpověď na ní není pro nás příliš povzbudivá. Z čehože se tyto figurky vlastně pěstují? V absolutní většině případů se jedná o druh ptačího zobu. Je to druh nejčastěji označovaný jako Ligustrum ionandrum, správnější jméno je ovšem Ligustrum delavayanum. Ono je skoro jedno, které jméno se vám líbí více. Důležité je, že tento druh ptačího zobu není u nás zimovzdorný (snad až na výjimečné situace), proto se nedá celoročně pěstovat venku. Je možné si podobnou figurku pořídit na terasu a se zimou rostlinu přestěhovat do světlé, ale chladné místnosti chráněné od mrazů.
 
 

Reklama