...zahrada - nejkrásnější obývák ...

Holandsko

Boskoop a Muzeum zahradnictví

26. května 2011 v 0:27 | Pavel Ch.
Jestli trochu zalovíte v paměti, na nizozemské město Boskoop si možná vzpomenete. Řeč o něm byla v souvislosti se školkařskou výstavou Plantarium, kterou jsem vám již kdysi představil. V tomto pozoruhodném, a vskutku velmi atypickém městěčku najdeme mnoho zahradnických rarit a zajímavostí. Na jednu z nich se nyní podíváme trochu podrobněji - jak z nadpisu asi tušíte, jedná se o muzeum zahradnictví, respektive školkařství. Než vás ale vemu za brány muzea - bez vstupenky samozřejmě - ještě sa na chvilku zastavím u představení městečka samotného. Pro pochopení souvislostí je to důležité.


Tradiční pohled na Boskoop nabízí všechno, co je pro toto město typické. Všude přítomné kanály plné vody, úzké, často jednosměrné cesty pro auta, vzrostlé stromy, svěží zeleň a neodmyslitelné kolo. A v bezprostřední blízkosti malých domečků každý centimetr půdy využitý pro pěstování něčeho hezkého.

Lottumské růžobraní

2. prosince 2010 v 1:44 | Pavel Ch.
Při dnešním pohledu z okna, kdy všechno pokryl bílý sníh, mě v podstatě ani nemohlo napadnout nic lepšího, než se vrátit  do plného léta,  které překypuje barvama květin a jejich  a vůní. Vybral jsem pro tento účel růže, a to jako kontrast ke studené bílé peřině těchto dnů. Adventních fotografií se tady bude předpokládám objevovat mnoho, možná se také přidám. Ale teď to chce změnit trochu styl, natáhnout triko s krátkým rukávem a hurá mezi květiny. Nepotřebujete ani velký kufr, jedeme sice až do Holandska, ale jenom prstem po mapě. Teda spíše očima po monitoru. Tak nasedat - vyjíždíme.
P8092261.jpg

Plantarium 2010 a fotohádanka

5. října 2010 v 0:38 | Pavel Ch.
V  srpnu jsem na tomto blogu uveřejnil upoutávku na blížící se školkařský veletrh Plantarium v nizozemském Boskoopu, slíbil jsem však také, že se snad spolu na tuto akci vypravíme a podíváme se, co zajímavého přinesla. Nebylo toho nijak málo, opět se objevilo několik velmi zajímavých novinek, které se pravděpodobně budou chtít dostat i na náš trh. Některé z novinek zajisté rádi uvítáme na naších zahradách, na jiné si budeme muset dát trochu pozor, protože v naších klimatických podmínkách to určitě nebudou mít jednoduché. Při nakupování rostlin v příštích letech to bude určitě chtít projevit kousek nadšení, ale i kousek zdravého rozumu, opatrnosti a lehké nedůvěry.
P8266188.jpg
Začneme trochu odlehčeně, protože i květiny v touze po popularitě útočí na emoce zákazníků i zákaznic skrze vyvedené sexy oblečení. Heboučké listy čistce sice můžou na těle působit příjemně, ale co ty šípky? Teď nevím, jestli mají přitahovat, nebo svoji majitelku spíše bránit. Odpovědeli by možná floristé, kteří na tomto modelu pracovali. A co vy, milé dámy, jak vy hodnotíte tento kousek?
P8266005.jpg
Ale teď už si budeme povídat vážně. Na obrázku vidíme jednu z hlavních oceněných rostlin. Tento zvonek získal zlatou medaili, porotce zajisté okouzlila nejenom rostlina samotná, ale i celkový dojem z vynikajícího naaranžování celé expozice. Celé jméno této půvabné rostliny zabere hodně místa : Campanula formanekiana ´Crown Princess Bellflower White´. Původní botanický druh tohoto zvonku pochází z řeckých hor, kde je prý zvyklý na vysoké denní a nízké noční teploty. Rostlina je  určena zejména pro dekoraci oken, teras i interiérů.
P8266128.jpg
Každoročně se na Plantariu objevují nové a nové odrůdy plaménků, neboli klematisů. Na obrázku je odrůda Angela, která se také může prodávat pod jménem Zoang. tento plamének získal rovněž zlatou medaili, i když znalci plaménků můžou namítnout, že takto podobně vypadá i odrůda Piilu. Angela má však o něco větší květy, které můžou mít v průměru až 7 -10 cm. Kvete v jarním období i v létě. Jarní květy mají 8 okvětních lístků, zatímco ty letní jenom 6. Rostlinka vznikla v roce 2000, jméno dostala v roce 2003 a v roce 2010 začíná významněji dobývat zahradnický trh.
Gerbera Garnikkii (Garvinea ser.).jpg
Když už jsme u těch zlatých medailí, musíme se přistavit u této gerbery, která byla oceněna rovněž nejdražším kovem. Jmenuje se Garvinikki a je vlastně součástí větší série, která se pro změnu jmenuje Garvinea. Tyto drobnokvěté a nutno podotknout velmi půvabné gerbery jsou prezentovány jako mrazuvzdorné trvalky. Vůbec bych se proto nedivil, kdyby vtrhli i k nám s tímto přívlastkem. Oficiální tisková zpráva ale uvádí, že rostliny jsou mrazuvzdorné do teploty -5 stupňů C. A moje zcela neoficiální zkušenost dodává, že mrazuvzdornost bude také závislá od délky trvání nízkých teplot. Jinými slovy, čím déle mrazy trvají - i když nejsou silné - tím větší riziko poškození hrozí. Tak až budete obdivovat tyto květy v katalogu nějaké zásilkové firmy, buďte radši nohama na zemi.
Dahlia Veracruz zl.jpg
A ještě jedna zlatá medaile. Tu dostala jiřinka Veracruz ze série tzv. Azték kultivarů. Největší zvláštností této odrůdy je relativně obří květ na velmi nízké rostlině. Kompaktní vzhled rostliny bude pravděpodobně znamenat ideální možnosti pro pěstování této odrůdy ve vyšších nádobách na terasách a balkónech.
P8265772.jpg
Hlavní cenu zahradnických žurnalistů získal projekt pěstování zeleniny v nádobách. Mám-li být upřímný, nevidím extra velké možnosti úspěchů při pěstování zeleniny v poměrně malých květináčích. Saláty se třeba pěstují metodou, že se hustě vysejou a potom se celý porost kompletně seřízne těsně nad zemí - úrodu pak tvoří hrst mladých lístečků, dobrých spíše pro dozdobení jídla než pro opravdový požitek ze zeleniny. A brambory? Kolik se jich asi může urodit v takovém kbelíčku?  Ale je tu jiná - mnohem důležitější skutečnost. Před pár lety se na těchto veletrzích zelenina vůbec neobjevovala. Letos jí právě žurnalisté z celé Evropy udělili svou hlavní cenu. To vypovídá o tom, že i v uspěchaném životě se přestáváme pomalu spoléhat na supermakety a že si trochu čerstvých potravin chceme alespoň pro radost vypěstovat sami. Že se tomu divíte? V západní Evropě je to už tak. Kdy se k nám  vášeň pro pěstování zeleniny zase vrátí, to přesně nevím. Ale dá se čekat, že se tak stane.
P8265929.jpg
Možná vás trochu napínám, protože v nadpisu je uvedena také naše tradiční fotohádanka, a zatím kde nic, tu nic. Tak je tady. Hrajeme o slíbený kalendář Lavičky 2011, proto otázka nemůže být až tak lehká. Kalendář Lavičky 2011 může získat první soutěžící, který správně uhodne, jak se jmenuje rostlina na obrázku. V nápovědách budu nesmírně stručný - prozradím jenom, že na tomto blogu už jednou o ní byla řeč. Tak se nebojte a hrajte. Těším se na vaše návštěvy.

Květinový trh v Amsterdamu

2. září 2010 v 22:33 | Pavel Ch.
Před nedávnem jsem vám slíbil malou návštěvu amsterdamského květinového trhu. Tak plním slovo a podíváme se spolu na toto zajímavé místo. Květinový trh se nachází přímo na břehu jednoho z četných amsterdamských kanálů.
P8029183.jpg
Když se k trhu přiblížíte na dosah, bez jakýchkoliv pochybností budete vědět, že jste na správném místě. Trh totiž sídlí v miniaturním skleníkovém komplexu, který pro obchodování s květinami skýtá snad nejvhodnější možné prostředí. A aby všem bylo všechno jasné, čelní stěny skleníků jsou polepeny velkými nálepkami, které imitují pocit, že je do skleníku opravdu vidět.
P8029239.jpg
V tomto období většina stánků nabízí k prodeji cibulky pravých nizozemských tulipánů. Nabízený sortiment je velmi bohatý, najdete zde na několik desítek běžných i docela exoticky vyhlížejících odrůd.P8029218.jpg
Tulipány jsou v Holandsku opravdovým pojmem, jedním ze symbolů národní hrdosti. Proto na trhu nesmí chybět ani v mnoha dalších podobách. Jsou zde k dostání na fotkách, pohledech, ale i v dřevěné podobě, které z dálky vypadají celkem věrně. A také jsou zde zejména pro turisty nachystané malé tulipánové magnetky, které poslouží jako prima originální suvenýr.
P8029196.jpg
Kromě tulipánů nesmí na trhu chybět ani jiné druhy cibulovin a hlíznatých rostlin. Je tu k dostání také řada odrůd narcisů, hyacintů, okrasných česneků, ale také cyklámeny a amarylisy.
P8029235.jpg
A také si můžete vybrat z bohaté nabídky drobných cibulovin, jako jsou krokusy, ladoňky sněženky či bledule. Ale konkurence mezi jednotlivými prodejci je velká, tak si jednotliví prodavači najdou také trochu času na přečtení novin.
P8029250.jpg
Aby to ale nevypadalo, že na trhu jsou k mání jenom cibuloviny, je nutné dodat, že se zde snadno koupí i pěkný sortiment pokojových rostlin. A kdo nepotřebuje nakupovat, může zde alespoň nalézt několik zajímavých inspirací. A to nejenom ve světě květin, ale i v módních trendech. Třeba nějaký zajímavý typ účesu můžete objevit právě tady. Do jaké míry je květinový povrch hlavy použitelný i do běžného života si však netroufnu posuzovat.
P8029215.jpg
Na jednom stánku jsem objevil zajímavou nabídku masožravých rostlin. Více než rostliny samotné mě zaujaly plastové kloboučky, ve kterých se rostliny expedují. Jsou velmi šikovné. Nejenom, že chrání rostlinky proti mechanickému poškození a věčnému strkání prstíků zvědavých zákazníků, ale také rostlinám zabezpečují stálou vlhkost vzduchu, kterou ve většině případů tak milují.
P8029264.jpg
Docela bych věřil tomu, že už jste si možná začli říkat, kde jsou konečně ty opravdové květiny? Ale nebojte se - i řezané květiny samozřejmě na květinový trh patří. Můžete si zde opravdu vybrat  podle přání, věku, módy i aktuální nálady. To jenom já si nechal ten nejbarevnější obrázek až na úplný konec. Příště si opět dáme nějakou malou zahradnickou hádanku. Jenom přemýšlím, zda vyberu něco jednoduššího, nebo vás potrápím zase nějakou zahradnickou záhadou. No, nějak to už dopadne. Tak se zastavte na kus řeči. Těším se na vaši návštěvu.

Upoutávka na Plantarium 2010

15. srpna 2010 v 23:33 | Pavel Ch.
Nedávno jsem vám slíbil exkurzi na amsterdamský květinový trh. Ne že by to nešlo, ale toto nakouknutí musí ještě chvilku počkat. Blíží se jedna významná zahradnická událost, která si zaslouží alespoň krátké zveřejnění. Z Amsterdamu se musíme posunout o nějakých 50 km směrem na jihozápad - a potom na mapě objevíme nepříliš velké město Boskoop. A právě sem vedou naše kroky. Od 25.8. do 28.8 se zde koná důležitý školkařský veletrh PLANTARIUM.
P8264850.jpg
Ještě než si Plantarium představíme trochu blíže, na chvilku se zastavíme ještě v Boskoopu. Toto město je jedním z nejvýznamnějších center školkařské produkce v Holandsku a je samo o sobě krásné. Sídlí zde na stovky zahradnických firem, takže procházky kolem domů jsou opravdu zajímavé. A aby toho nebylo málo, město je přímo protkáno kanály. Jestli budete mít chvilku času, vyhledejte si na internetu mapu města, ať vidíte, kolik té vody tam je.
P8264882.jpg
Plantarium je místem, kde pěstitelé představují svoji produkci, uzavírají obchody, potkávají se s přítely. Dají se zde vidět různé rostliny i pomocný materiál, ale také  se zde prezentují  různé obchodní nápady a trendy. Mnoho relativně obyčejných nebo běžných rostlin bývá vystaveno ve velmi působivě naaranžovaných kompozicí. A také, a to je důležité, představují se zde různé novinky, které se částečně a časem dostávají i na náš trh.
P8264454.jpg
Všechny snímky pochází z roku 2009, ale snad vám za čas ukážu i ty letošní. Z novinek se minulý řok předtstavila třeba tato krásná Echinacea.  Mimochodem, skoro se s nima roztrhl pytel - nových a krásných odrůd je celkem mnoho. Tato se jmenuje ´Hot Summer´a je to práve novinka z minulého roku. Je zajímavá tím, že rozkvétá jako oranžová a dospívající květy postupně tmavnou až do tmavé, rudé barvy.  Je moc hezká, můžu doporučit.
Th.occ. Filips Magic Moment.jpg
Také tuto rostlinu jsem minulý rok viděl poprvé. Je to obdoba dobře známé odrůdy Smaragd. Tato tuje má však příjemně žlutou barvu. Celým jménem se jmenuje Thuja occidentalis ´Filips Magic Moment´.
Pennisetum setaceum Firework.jpg
A tu je ještě jedna novinka z loňského Plantaria. Milovníky okrasných trav rozpaluje vášní a touhou ji vlastnit. Je to Pennisetum setaceum 'Firework' - bohužel v naších podmínkách není tato tráva otužilá.  Takže až ji jednou potkáte v zahradním centru a obsluha o ní nebude moc vědět, tak si vzpomeňte na tento článek.
To bylo jenom pár ukázek z minulého roku. Vím, že tímto směrem se až tak běžně od nás necestuje, ale kdyby jste čistě náhodou byli ve správnou dobu poblíž Boskoopu, na Plantarium mrkněte. Je to tam hezké. A kdo to nestihne, tak určitě najde z letošní výstavy i pár zajímavostí i na tomto blogu. Těším se na vaše návštěvy.

Amsterdam - květinový, svobodný i kontroverzní

14. srpna 2010 v 0:55 | Pavel Ch.
Je hlavním městem Holandska, ale také možná hlavním městem bicyklů, kanálů, květin a nevázaného života. Amsterdam. Město historické, přístavné, podivné i vzrušující, místama přátelské a jinde strašidelné, odpudivé nebo pořádně bláznivé. Mrkněme společně na chvilku do jeho uliček a schovaných zákoutí, ať alespoň trochu víme, s čím, neboli s kým máme tu čest.
P8029174.jpg
Kola a Amsterdam patří k sobě. Jeden bez druhého by snad ani nemohl existovat. Na kole se jezdí za zábavou i do práce, na rande i k doktorovi. Ve zvláštních bednách tlačených či tahaných  se děti vozí do školky. Holandské kolo má trochu jinou stavbu než to naše. Dlouhá řidítka drží cyklistovu postavu hezky vzpřímenou, až je na to radost pohledět.
P8029143.jpg
Všude, kde je trochu místa, kola běžně parkují. Opírají se o zábradlí, stromy i sloupy veřejného osvětlení. Některá jsou současná, ale když se podíváte dobře, objevíte vykopávky přímo neuvěřitelné. Často jsou ohlodaná zubem času, pokroucená a poničená. Zrezavěný zámek prozrazuje, že některá kola nevyjela do ulic už řadu let.
P8029300.jpg
 K amsterdamské dopravě také patří lodě. A voda, a kanály, kterýma protéká. Takže všude, nebo skoro všude musí být také mosty. A aby pod nimi propluly i větší lodě, musí být tomu přizpůsobené. Některé jsou padací, jiné otáčivé. Můžete být klidně chodec či cyklista a najednou vás zastaví semafor s červeným světlem. Pro jistotu se také sklopí závora, jakoby projížděl vlak. Pod závorama neprobíhejte. Vlak Vás sice nesrazí, ale spěch a zbrklost by jste zaplatili koupelí.
P8029306.jpg
Most se totiž na chvíli zvedne, aby vyšší loď klidně projela. Pak se vrátí do původní polohy, cyklisté i motorkáři se rozjedou a vše se opakuje až do příjezdu další lodě.
P8029162.jpg
Život v Amsterdamu je v mnoha ohledech jiný než v běžných evropských městech. Obyvatelé metropole jsou svobodomyslní a můžou často i to, co je v jiných městech či zemích už za hranicí zákona. Co se módy týká, jsem někdy trochu konzervativní. Někdy se divím, co na sebe lidi navléknou, aby byli zajímaví. Ale v Amsterdamu - tam je všechno možné.
P8029337.jpg
Ale vraťme se ještě na chvíli k lodím. Některé slouží jako dopravní prostředek, ale je také hodně těch, které poskytují domov. Možná je život na vodní hladině příjemný, nevím posoudit. Z hlediska zahradničení je však přeci jenom trochu specifický. Ne že by jste na lodi nemohli mít předzahrádku, jenom si musíte zvyknout, že bude vypadat trochu jinak, než ji známe od nás.
P8029448.jpg
A komu chybí i předzahrádka, stále nemusí propadat pocitu zoufalství. Kdo má alespoň trochu rovnou střechu na svém hausbótu, může si tu trochu květin vypěstovat alespoň ve vyřazené vaně. Vždyť střešní zahrady jsou tak moderní!
P8029440.jpg
Suchozemští pěstitelé jsou na tom přeci jenom o trochu lépe. Ale i na pevnině je místo velmi vzácné a málokdo jim může plýtvat. A tak se květiny velmi často objevují na všech možných i nemožných místech, třeba klidně na schodech vedoucích k domovu.
P8029276.jpg
Amsterdam je ale také městem květinářů. Jejich největší koncentrace je patrně na Květinovém trhu. Tady se dají koupit semínka, cibule, pokojové květiny i spousta suvenýrů s květinovou tematikou. A také samozřejmě, jsou zde k mání také květy řezané. Kam spěchá tento mladík není celkem zřejmé, zřejmě vám však můžu slíbit, že se do Amsterdamu ještě vrátíme. Květinový trh si totiž prohlédneme více zblízka. Těším se na vaše návštěvy.

Keukenhof - park tulipánů

21. dubna 2010 v 21:12 | Pavel Ch.
Každým rokem oblétají svět úchvatné fotografie z parku Keukenhof, který se rozprostírá nedaleko od nizozemského městečka Lisse. Park vznikl těsně po válce a celé to vlastně způsobil tehdejší starosta města. Navrhl pěstitelům cibulovin aby vytvořili společnou expozici cibulovin, která přitáhne turisty a podnítí zájem o tyto rostliny. Pěstitelé na tento návrh slyšeli a darovali do společného něco ze své produkce. Na tomto principu park funguje dodnes. Starostova myšlenka se absolutně naplnila.
PK 01.jpg
Z nenápadného parku se stala jedna z největších zahradnických atrakcí Evropy. Za ta léta park Keukenhof získal statut největšího parku cibulovin v rámci celého světa. Holanďané také tvrdí, a asi to těžko někdo vyvrátí či potvrdí, že Keukenhof je v jarním období nejfotografovanějším místem světa. Park je pro veřejnost otevřený jenom relativně krátkou část roku. Zhruba od poslední třetiny března asi do poloviny května. Prostě když cibuloviny kvetou. Pak se brány
zavřou
a otevřou se pro návštěvníky zase až příští jaro. V době sezóny park navštěvuje přibližně 80 tisíc lidí každý týden. No, možná to tvrzení o  nejfotografovanějším místě světa v jarním období, má i něco do sebe.
PK 02.jpg
Park se rozprostírá na ploše 35 hektarů a je zde pro návštěvníky k dispozici asi 15 km chodníků a stezek. Roste tu celkem 87 druhů stromů, v celkovém množství asi 2500 kusů. Květy parku není snadné spočítat. Ale protože tu mají v papírech pořádek, přece jenom nějaká čísla existují. Vysazuje se zde asi 7 miliónů cibulí různých druhů - hlavně hyacinty, narcisy a samozřejmě tulipány. Ty vedou - je jich tu zhruba 4,5 miliónů.
PK 03.jpg
Největší zábava však je, že všechno se tu vysazuje každý rok znova a znova. V jiných kombinacích, jiných záhonech a na jiných místech. To proto, aby park byl zajímavý a krásný a každý rok celkem jiný. A všechno ručně - samozřejmě. Ve většině případů se cibulky vysazují ve třech vrstvách, aby v parku vždy něco kvetlo od března až do května. Nejdříve sněženky, bledule, krokusy, potom narcisy, hyacinty a už vzpomínané tulipány.
PK 04.jpg
Park Keukenhof je opravdu unikát, který stojí za to vidět, alespoň jednou za život. Ale i kolem je to velmi zajímavé. Lány rozkvetlých cibulovin a milióny květů. Opravdu nepřeháním. Stačí si trochu přivstat a vyrazit do pravé nizozemské dopravní špičky a sunout se pomalu v dlouhých koloniích podél polí. Když vycházející slunce osvětluje barevné pruhy z květin, opravdu to stojí za to. A až se vrátíte domů a po čase si v zahradnictví nebo v nějakém velkém marketu koupíte jeden hyacint pro radost, možná mu budete moct s trochou nadsázky říct: " jo kamaráde, tebe už jsem někde viděl".
PK 05.jpg

Holandské drobničky

8. února 2010 v 22:55 | Pavel Ch.
Když mezi přáteli přijde řeč na Holandsko, velice často se diví, když říkám, jak je to hezká země. Oponují, že " co může být na takové placce jenom zajímavé". Ale div se světe, i rovinatá krajina může být svým způsobem krásná. Možná právě jakási zdánlivá jednotvárnost krajiny přivedla Holanďany k tomu, že ve svém bezprostředním okolí si zkrášlují své prostředí více, než lidé bydlící v krajině kopců, úžasných údolí a divokých řek. Holandsko má pověst liberální země, ve které žijí tolerantní lidé. Malá městečka i nizozemský venkov mají zvláštní kouzlo a pro cestovatele s otevřenýma očima nabízí mnoho příjemných a milých překvapení.
Typickým fenoménem jsou holandské předzahrádky. Možná se k nim ještě na tomto blogu vrátím v podrobnější reportáži, zatím alespoň stručně. Předzahrádky bývají často malé jako dlaň, občas ještě menší. No, prostor je v Holandsku prostě vzácný. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsou vždy úhledně upravené, ale většinou to tak bývá. Předzahrádku od ulice velmi často dělí pouze nízká zídka, či živý plůtek do půl metru vysoký. Předzahrádka často slouží k pokoukání i veřejnosti, tak musí vypadat dobře. Velmi často v ní objevíme stolek se židlí, na které obvykle sedí či dřepí nějaká květinová výzdoba. Nakukování do předzahrádek je snadné a věřte, že i velmi zábavné.
Jak jsem řekl, prostor je velmi vzácný a musí se s ním zacházet uvážlivě. Ale co takový chudák hospodský s provozovnou u břehu kanálu? Jeho možnosti k prostorovému rozvoji živnosti mají jasné hranice. Ale kdo si sežene loď, může si svou venkovní restaurační zahrádku rozšířit o dobrých pár metrů čtverečních navíc. A co je doma, to se počítá…
Známou pravdou je, že Holandsko je zemí cyklistů a kol. Pro kolaře se tu opravdu dělá mnoho. Někdy dokonce tak mnoho, že běžní chodci jsou diskriminování a nemají k dispozici žádný chodník. A kolaři na vás zvoní už z uctivé vzdálenosti, aby jste stihli rychle uskočit před rozjetým velocipédem někam na trávník. Je pravda, že v jednu chvíli jsme byli jedinými chodci pouze my dva, zahradničtí turisté z Čech. Byli jsme vlastně téměř atrakcí bez kola a už jsem čekal, že budu i rozdávat podpisy jako místní zajímavost. Nestalo se tak, protože Holanďané na kole jezdí hrozně rychle. Pořád někam spěchají. A tak kdosi chytrý pro ně vymyslel bezva fintu. Aby se nemuseli ve svém shonu zastavovat, na některých cyklistických stezkách jsou instalovány velké sítě na odpadky. Mají velký otvor, takže většina spěchajících může své odpadky likvidovat ekologicky zásahem do hladového otvoru sběrného koše.

Vztah ke kolu mají prostě Nizozemci v krvi. Pravdou je, že ne každé kolo je stejné, některé vás veze a druhé musíte tlačit. Tento holandský mlynář to tak lehké určitě nemá, ale jeho socha je příjemným oživením náměstíčka u kostela.
Další nizozemskou specialitkou je trh. Může být jakýkoliv, mě zajímal ponejvíce ten květinový. Květináři a pěstitelé dovezou své výpěstky do města a krásně je rozloží, odolat bývá často velmi těžké. Květy jsou nedílnou součástí života Holanďanů. Jedni je pěstují, druzí je kupují. Obě skupiny mají v holandské populaci velmi silné zastoupení.
Prodávat květy je nepochybně velmi zábavné a případný úspěch je ještě zábavnější. Ale co má dělat chudák pěstitel někde na venkově, když má pořád nějakou práci ve firmě? A vesničané se občas trousí pro nějakou tu trvalku, či cosi do truhlíku. Snadná pomoc se jmenuje samoobsluha. Majitel firmy vystrčí do ulice vozík plný květů - každé ráno jistě doplní nové. Na vozík postaví zamčenou kasičku na papírové penízky a vedle ní postaví skleničku plnou drobných mincí na "automatické" - samoobslužné vrácení. A ještě tašky pověsit na háček a květinový byznys může začít. Kdo chce květiny ani nemusí do firmy, snadno vybere si tu svoji, zaplatí, vrátí si mince, zabalí květinu do tašky a může si jít po svém. Ano, i to je Holandsko, které mám i pro toto jaksi rád…

Ukázkové zahrady Jana Boomkampa

11. prosince 2009 v 22:08 | Pavel Ch.
V jedné z upoutávek na tištěný článek jsem slíbil, že si toto místo představíme i na tomto blogu. Ukázkové zahrady Jana Boomkampa v Holandsku si to docela jistě zaslouží. Na okraji města Borne, v provincii Overijseel, se na ploše přibližně 5 hektarů rozkládá velmi pozoruhodný, zahradnický areál. Je to zdánlivě něco jako velký park, ale klasický park to není. Spíše je to něco jako zahrada, ale zahrada to také není. Trochu ta záhada připomíná Popelku, nakonec i odpověď na tuto hádanku je trochu pohádková. Je to soubor ukázkových zahrad, které slouží jako inspirace všem profesionálním i amatérským zahradníkům.
Ukázkových zahrad je tady celá řada. Je jich více než 50, ale toto číslo není pevné. Pořád se tady totiž něco děje, něco předělává, a něco přidělává. Proto ta malá nepřesnost v základních faktech. Součástí areálu je také výborně zásobené zahradní centrum, i příjemná zahradní restaurace. To nejlepší a nejdokonalejší jsou však zahrady samotné.
Když vstoupíte do areálu zahrad, chodníček vás hned dovede do první z nich. Je to nevelká skalka s jezírkem. Dále se chodník už rozděluje do několika směrů, a nakonec zůstane na rozhodnutí každého z návštěvníků, jestli poslechne naváděcí systém, nebo zda bude zahradami bloumat, kam ho oči povedou a nohy ponesou. Jednotlivé zahrady mezi sebou většinou oddělují živé ploty, jen zřídka cihlové zídky. Samotné zahrady jsou až na výjimky dost malé, skoro přesně podle typického holandského vzoru. Zato jsou vytvořeny v různých stylech.
A tak zde spatříte zahradu s bambusy, orientální zahradu, moderní zahradu, zahradu založenou v hlubokém stínu, zahradu zapuštěnou pod úroveň terénu, ale je zde i rozárium, či věrná kopie zahrady koloniální. Ta je zvláště zajímavá, i když si ji jako inspiraci pro vlastní tvorbu pravděpodobně asi nevyberete. Součástí této zahrady je také velký pavilon s dobovou výzdobou. Klidně vejděte, je vytvořený pro hosty zahrad. Možná budete mít pocit, že každou chvíli sem vstoupí britský důstojník s tlustým doutníkem, nebo jeho indický sluha, aby před připraveným obědem ještě zkontroloval prostírání. Interiér pavilonu totiž tuto atmosféru velmi silně připomíná.

Každá ze zahrad má i své osobité kouzlo. Budete-li se pozorně dívat, možná si řeknete stejně jako já - "to je ale dobrý nápad". Pravda, některé prvky se do našeho prostředí přenést nedají, stejně však zůstává dost takových, které rozhodně stojí za úvahu. Třeba se mi líbí tento nápad. Neposlušné květy zavřete do klece! Tedy ne celkem neposlušné, ani ne do žádné polepšovny. Ale rostliny, které nejsou dostatečně kompaktní, nebo nedrží tvar, mohou být vysazeny ve společnosti kovové konstrukce, která rostliny v hezké formě udrží.
Nebo jiný příklad. Je to takový plot neplot. I na plotě může být totiž použit stejný systém, jako na okenních žaluziích. Dobrá věc pro spořádané sousedy. Chci si promluvit, tak si lamely pootočím, abych na souseda dobře viděl. Ale jenom do půl druhé, potom čekám vzácnou návštěvu a nenechám se nikým rušit. Pootočím lamelami, zaklapnu plot a soukromí je na světě. Přesněji řečeno, mohlo by být, kdyby tato šikovná věcička byla i na našem trhu. Zatím jsem ji tedy neviděl, ale všemocný trh ji třeba zavěje i k nám.
Všechno se sem nevejde, dobrých nápadů je zde totiž více než dost. Tak tedy ukončíme dnešní návštěvu trochu stylově, čistě po holandsky. V zadní části zahradního centra stojí malé muzeum výroby holandských dřeváků. Je to malý otevřený domek bez průvodce. Před ním leží topolové kmeny připravené k opracování. V domečku jsou pak různé stroje, které se na výrobu dřeváků používaly. Jsou seřazeny hezky vedle sebe, jak si to vyžadoval technologický proces výroby. Je to hezké a zajímavé. Jestli se někdy dostanete na živo do těchto končin, zajděte sem. Stojí to za to.

Ó vando, chci tě!

19. listopadu 2009 v 0:32 | Pavel Ch.
Ó vando, chci tě,
mám chuť zvolat a také vás pozvat na místo, kam se běžně moc dostat nedá. V nekonečném labyrintu skleníků roztroušených kolem holandského města Naldwijk se na "pouhých dvou hektarech" nachází firma, která zde pěstuje orchidej trochu tajemného jména. Jmenuje se Vanda. Vanda je sice dívčí jméno, ale dívek tohoto jména moc neznám. Tedy v životě jsem potkal jenom jednu a zdála se mi stejně tajemná, jako orchidej stejného jména.
Vandy jako květy občas můžeme potkat v květinových obchodech, jak tam svými nádhernými květy zdobí interiér. Tedy přesněji řečeno, objevíme je jenom u odvážnějších květinářů, neboť tyto orchidejky rozhodně nepatří k nejlevnějším. Jsou ale nepochybně mimořádně zajímavé a krásné. Patří mezi tzv. epifyty - což jsou rostliny přizpůsobené k životu v korunách stromů. Rostou tam na větvích přichyceny silnými kořeny. Vláhu získávají převážně z vzdušné vlhkosti. Proto jsou jejich vzdušné kořeny tak dlouhé.
Podobně se tyto orchideje pěstují i v kultuře. Ve skleníku jsou zavěšeny na háčcích a jejich kořeny visí dolů, aby si ze vzduchu vzaly většinu vláhy nutné k životu. Samozřejmě se pěstuje celá řada různých hybridů. Na nejvyšších příčkách popularity se drží hybridy s velkými, tmavě modrými květy, dále pak odrůdy s květy žlutými i oranžovými.
Žádnou vandu (ani Vandu) jsem nikdy doma nezkoušel pěstovat, takže Vám předávám informace, které nemám vyzkoušené. Majitel této firmy však tvrdí, že vandy jsou dobré rostliny i pro běžný byt či dům. Mají rády rosení a vysokou vlhkost vzduchu. Výborným pomocníkem pro zvýšení vlhkosti je skleněný válec, ve kterém se vandy doma dají pěstovat. Tato pomůcka zároveň vyřeší problém umístnění rostliny v interiéru. I když zavěšení vandy pod lustr v obýváku by asi bylo stylové, skleněný válec bude přece jenom lepší.
Fotografie z této exkurze jsou žel trochu nažloutlé, neboť ve skleníku se v době naší návštěvy intenzivně přisvětlovalo umělým světlem. Umělé světlo zvyšuje rychlost růstu i výnosnost květů. Při umělém přisvětlení prý můžou vandy ve skleníku kvést za rok 2-3krát. V běžných podmínkách doma - prý 1-2krát ročně.
Rostliny se před expedicí sváží ze skleníků na speciálních vozících, na které se zavěšují, aby se neponičily. Poté se expedují "naležato" v papírových krabicích.
A protože jsme v Holandsku, ani tady nesmí chybět kolo. Ve dvouhektarovém provozu je to ten nejúčinnější dopravní prostředek. Protože naše exkurze byla přeci jenom početnější, skleník jsme si prošli pěkně pěšky. Alespoň jsme si stihli krásu těchto květů vychutnat v klidu. Majiteli firmy tímto dodatečně děkuji za tuto skvělou prohlídku a vám děkuji, že jste se dočetli až sem.
 
 

Reklama