...zahrada - nejkrásnější obývák ...

Co se nevešlo jinam

Podzimní aranžování

3. listopadu 2010 v 23:54 | Pavel Ch.
Tak plním své slovo a přináším vám krátké povídání na téma, které jste si sami vyžádali. Podíváme se na pár letně-podzimních až pozdně podzimních dekorací. Začneme trochu extravagantně, ale slibuji, že skončíme celkem normálně. Ale budete-li mít oči otevřené, i v těch extravagantních výtvorech můžete najít nápad, který se dá celkem normálně využít při běžném, domácím aranžování.
P8266371.jpg
Tento obrázek pochází z výstavy a nutno dodat, že tvůrci této kompozice se opravdu vyřádili. Téměř s jistotou si myslím, že podobná dílka se nebudou běžně tvořit na tradiční venkovské zahradě. Ale jeden cenný nápad tu přeci je vidět. Podložku, na které je všechno naaranžované, tvoří starý uschlý kořen vinné révy. Při likvidaci starých vinohradů se dají najít nádherné samorosty, které když se vyčistí, poslouží jako výborný a obvykle i velmi levný aranžovací materiál.
P8265956.jpg
Na výstavě se ještě na pár okamihů zdržíme. Chci vám ukázat kytici a hlavně způsob aranžování do skleněného válce. Samotná kytice byla naaranžována stále modernější metodou použití barev, které dnes nikdo neřekne jinak jako tón v tóně.  Pro tento způsob aranžování se používají pouze příbuzné barvy, žádné extrémní kombinace. Za zajímavé považuji využití čirého skleněného válce k tomu, aby dekorace pokračovala až sem. V tomto případě mají na sebe upoutat pozornost drobná jablíčka, ale ve válci může být vlastně všechno, co se vám bude líbit a co vaše fantazie vymyslí.
P8265708.jpg
Stále se ještě pohybujeme těsně za hranicí běžné tvorby. Je doba tykví - o tom není pochyb. A to nemám opravdu na mysli politiku, jenom aranžování a pohrávání se s podzimem. Strašidelné tváře vyřezané z tykví vídáme docela často, ale tykev můžeme použít také jako nádobku k aranžování. Pomeranče, badyán, skořice - vypadá to hezky, ale nikde není psáno, že se nedají použít i běžnější věci, třeba ty co se bez povšimnutí krčí v parku pod stromy. Opět platí, že fantazii se ani tady meze nekladou. A když už jsme u toho, vůbec bych se nedivil, kdyby se i na vaších blozích také objevila naaranžovaná tykvička plná podzimních něžností.
P8265921.jpg
Tak tady máme ještě jeden tip na aranžování s tykví. Princip je stejný, jenom materiál se trochu změnil. Zatimco na předešlém obrázku bylo přece jenom dost exotiky, toto aranžmá je o hodně jednodušší. A nevím jak vám, ale mě se opravdu hodně líbí. Postačí jedna malá tykvička, pár šípků a trochu výplňového materiálu a nízkonákladová dekorace jak lusk je na světě.
PB100557.jpg
I podzimní zahrada má nárok, aby byla stále barevná a hezká. Někdy si pro její výzdobu vystačíme sami, občas si také něco můžeme pro tento účel koupit. Naši dekoraci tvoří libavka s červenými plody a půvabná skímie. Teda mezi námi - libavku bych si klidně na zahradu dal, skímie je však kytka hodně složitá, jen málokdy vypadá na zahradě zcela perfektně. Ale pro podzimní dekoraci je zcela vynikající. A všimněte si ještě jedné věci. Hádejte z čeho je věneček na stole?
Opět došlo na vinnou révu - prostě tato rostlina kromě plodů a vína dává také něco navíc.
PB100588.jpg
Opět jsme na venkovní zahradě, dokonce i stůl je stejný, jako na minulém obrázku. Tento naaranžovaný košíček poslouží krásný až do opravdu silnějších mrazů. Jestli se vám líbí nebo ne, nechám na vašem posouzení, z hlediska rozpočtu není však až tak rozkošný, jako tykvička se šípky. Také jeho naaranžování bylo o něco pracnější, ale na omluvu nutno dodat, že kdo si hraje - nezlobí. A potom i ten trochu vyšší rozpočet se z času na čas dá přijmout.
P9188622.jpg
A jak jsem na začátku slíbil, z vášnivé extravagance se ke konci dostaneme do běžného života. I nejběžnější plody posbírané v parcích a zahradách můžou ve směsi nabídnout docela milou podívanou. A věřili by jste, že v tomto případě jsme ani nic moc nearanžovali? Plody jsou do nádoby jenom jednoduše položeny, nic více. Taková mísa hojnosti sice nevydrží do nekonečna, ale kousek radosti přeci jenom nabídne. Pro její vytvoření nepotřebujete téměř žádný rozpočet, jenom chuť si vyjít do parků, trochu snít a trochu tvořit. Přeji hezké podzimní dny a těším se na vaše návštěvy.

Hřbitovní zastaveníčko

20. října 2010 v 10:40 | Pavel Ch.
Ne nelekejte se prosím. Nebude to nic hororového ani nic k pláči. Hřbitovní kultura mimo jiné také patří i k trochu zahradnickým záležitostem. A  doba, ve které vkládám tento článeček patří více vzpomínkám na blízké zesnulé, takže možná teď je ta správná chvíle podívat se na hřbitůvky i pohledem zahradníka.
PA160093.jpg
Začneme možná trochu tradičně, u nás. Naše hřbitůvky ale jistě znáte, tak snad nebudete mít nic proti tomu, když navštívíme několik míst v Evropě a podíváme se v tichosti a s pietou na trochu jiné kultury. Doufám, že mi odpustíte malý zásah do části fotografií, kde jsem si dovolil smazat jména rodin vypsaných na náhrobcích. Cílem dnešního zastavení není nic jiného než se podívat, jakou úpravu hřbitovů můžete potkat v některých jiných zemích.
P8051679.jpg
Naši malou exkurzi začneme na francouzském venkově. Mnoho lidí, které znám tvrdí, že Francie jim nesmírně přirostla k srdci. Když jsem se  ptal proč, jednou jsem dostal tuto odpoveď: "protože jsme si v mnoha ohledech s Francouzi velmi podobní..." To nemůžu a ani nechci moc posuzovat, ale tento hřbítůvek se od těch naších opravdu významně neliší.
P9107253.jpg
To v Anglii je všechno jinak. V zájmu objektivity musím přiznat, že tady jsem navštívil několik hřbitůvků, ale všechny byly malinké jak dlaň, na půvabném anglickém venkově. Jejich styl byl ale vždy stejný. Celá plocha  řbitovu byla zatravněná a staré náhrobní kameny se často až příliš povážlivě nakláněly do stran.
P7056906.jpg
Náhrobní kameny tu často porůstá mech i lišejníky a vytesaná jména jdou někdy přečíst jenom stěží. Ale anglické hřibtůvky byly vždy úhledně udržované a šla z nich cítit atmosféra časů hodně dávno minulých.
P8243356.jpg
Cestou z Anglie se na chvíli zastavíme v Holandsku. Tento hřbitov mě překvapil jednoduchostí a jakýmsi jednotným stylem. Všechny hroby měly velmi podobnou úpravu, dokonce i nápisy na náhrobních kamenech byly ve většině případů psané velmi podobným písmem.
P8285664.jpg
V Holandsku se ale ještě na chvíli zdržíme a podíváme se na jeden zcela jiný hřbitůvek.
P8285685.jpg
Jsme totiž v holandském městečku, kde se nachází velké množství zahradnických pěstitelských firem. Tato skutečnost se neuveřitelně odráží i na tomto místě. Přetlak okrasných dřevin znamená, že právě na tomto hřbitůvku se dají objevit takové druhy rostlin, které se jinak vyskytují spíše ve specializovaných sbírkách nebo na soukromých zahradách.
P8285701.jpg
Jsme stále v Holandsku, na stejném hřbitůvku. Jednotlivé hroby zabírají minimální plochu, ale jsou velmi pestré a nápadité. Úprava hrobů a jejich výzdoba je ve srovnání s našimi hřbitovy zcela odlišná.
P8253921.jpg
A teď se na okamih přesuneme do Německa. Na rovinu ale musím přiznat, že nejsme na opravdovém hřbitově. Hrobečky jsou pouze fiktivní, protože se nacházíme právě v areálu zahradnické školy. Zde mají studenti vyhrazené místo pro své studentské práce a výzdoba hrobů jak se zdá, tak tvoří také náplň jejich studia.
P8253952.jpg
Takže se díváme na různé varianty řešení úprav hrobů, jak to ve svých studentských projektech prezentovali někteří studenti zahradnictví v Německu.
P8214080.jpg
 A abychom rozehnali pošmournou a zamračenou náladu podzimu, naše putování ukončíme opět na venkově, ale za krásného letního počasí. Jsme na malinkatém hřbitůvku jedné z nejmenších evropských zemí - v Lichtenštějnsku.
P8214072.jpg
O velikosti, respektive malosti tohoto knížectví nejlépe svědčí fakt, že hlavní město země - Vaduz má méně než 6000 obyvatel. A teď se nacházíme v malé v podhorské vesničce, jejíž hřbitov také svědčí jak o nedostatku prostoru, tak asi i malém počtu obyvatel. Na druhou stranu však vystavuji obrovský kompliment místním lidem za to, v jakém úhledném, čistém a útulném pořádku dovedou uchovat svůj maličký hřbitůvek.
Doufám, že jsem vám dnešní, trochu neveselou procházkou příliš  nepohoršil náladu. Příště snad bude zase něco o trošku veselejší. Děkuji vám a těším se na vaše návštěvy.

Netradiční dekorace

13. října 2010 v 23:57 | Pavel Ch.
Dnes vám toho mnoho nenapovídám. Ukážu vám několik letně podzimních dekorací, kterými lze na kratší čas vyzdobit zahradu, místo pod pergolou,  či stůl nebo stolek při příležitosti očekávané návštěvy. Některé aranžované kompozice pochází ze zahraničí, něco málo je z naší dílny. Zcela nepochybně můžou některé kompozice působit ztrěštěně, možná až bláznivě. Ale úkolem tohoto blogu je  přeci představovat i jiné pohledy na zahradnictví, než na jaké jsme zvyklí.
V komentářích budu stručný, ty nechám více na vás.
P8190531.jpg
Takto může třeba vypadat stůl, když sice čekáte návštěvu, ale opravdové pohoštění nechystáte. Je to jenom iluze, kdo by posnídal suchá soukvětí hortenzií?
P8250331.jpg
A toto je velmi podobná situace té předešlé. Nic než fikce, ale v moderním duchu.
P8250051.jpg
Aranžmá v oranžovém duchu, souvislosti s politikou prosím nehledejte. To je kombinace efektu s možným užitkem. Až s návštěvou dostanete chuť na něco dobrého, trochu vitamínu C čeká na svou chvíli.
P8250364.jpg
Když je vám pro návštevu líto kávy či čaje, můžete nabídnout třeba rozchodník. Je možná hezčí, ale moc  neosvěží.
P8270291.jpg
Tak tato mísa rozhodně poslouží jak pro duši tak pro tělo.
P8270240.jpg
Pro vyjádření citů se obvykle používá květina, ale má-li láska také trochu projít žaludkem, borůvkové srdíčko může být jedním z nejlepších způsobů, jak opravdu potěšit svoji milou či svého vyvoleného.
P9230020.jpg
Přírodní dekorace lze zvládnout na mnoho způsobů, ta "naše" je stoprocentně přírodní a také výrazně nízkonákladová, ale koukat se na ni musíte hodně rychle, dlouho nevydrží.
P9210101.jpg
O něco delšího trvání si můžete užít s dřevěným podnosem, ve kterém jsou naaranžovány prvky, které na venkovní zahradě vydrží dlouho hezké. Toto už není tak nízkonákladová akce, ale možná si vaše zahrada něco podobného z času na čas také zaslouží.
Děkuji za pozornost a na vaše návštěvy se zase  těším.

Odpověď

7. dubna 2010 v 18:59 | Pavel Ch.
Dne 6.4. jsem z tohoto blogu dostal vzkaz, respektive dotaz od neznámého pisatele ohledem kanadské borůvky. Ze slušnosti bych rád odpověděl, ale pisatel nezanechal ani jméno ani žádný kontakt. Proto ho prosím, aby dotaz formuloval více přesně a zanechal mi adresu, na kterou mám odpovědět. Děkuji

Ekologie trochu naruby

6. března 2010 v 23:52 | Pavel Ch.
Možná jste si trochu zvykli na hezké obrázky rostlin a zahrad. Dnes vás trošku zklamu - mám tady pro vás jeden dokument, který moc hezké obrázky nenabízí. Představím vám jedno stromořadí z Českých Budějovic, má totiž podivný příběh, který si minimálně na tomto blogu zaslouží zveřejnění.
Tento příběh se začal psát někdy kolem roku 2000, plus minus jeden rok. Bylo to v období, kdy se dokončovala stavba budějovického Makra. V tu dobu jsem byl zaměstnancem jedné školkařské firmy, která pěstovala (a naštěstí stále také pěstuje) krásné alejové stromy. Tenkrát jsme se ucházeli o možnost dodávat stromy k této stavbě. Proto jsem byl přítomen na jednom obchodním jednání. Diskutovali jsme mimo jiné i nad otevřenými plány zahradních úprav. Kolem hlavní silnice byla naplánovaná výsadba lípy srdčité. Navzdory tomu, že lípa je naším stromem přímo národním, nápad vysadit na toto místo se mi příliš nezdál. Lípa totiž nesnáší nejlépe civilizační vlivy. Zvláště citlivá je na zvýšenou koncentrací solí v půdě. Na tento fakt jsem upozornil. Na upozornění se ozval jeden z účastníků řízení a odpověděl mi přibližně toto: "Milej pane, věřte, že bych si nechal poradit, ale jsme pod obrovským tlakem ekologických aktivistů, kteří od nás vyžadují abychom do měst sázeli naše původní stromy. Ty lípy tam budou."
A také byly. Objednávku na dodání stromů jsme získali, a tak jsem jednoho chladného rána byl osobně u toho, když se z kamiónu vykládaly krásně vzrostlé, asi 4 metry vysoké lípy. Všechny byly stejné velikosti i kvality.Vysazovala je jiná zahradnická firma, pěkně po obou stranách silnice. Šel čas, záruka postupně plynula a stromy po obou stranách silnice byly dlouhou dobu podobné. Je to logické, než stromy zakoření a začnou opravdu růst, chvilku jim to trvá. Jedna řada stromů byla vysazena na svahu nad silnicí, druhá naopak pod ní. Po pár letech stromy ve svahu nad silnicí opravdu zakořenily a začly růst - docela hezky. Ale stromy pod svahem, kam v zimě od projíždějících aut stříkal rozbředlý sníh ze solí, se k růstu jaksi neměly. I to co na stromech už bylo, začlo schnout. Mnoho lip uhynulo, některé ještě bojují.
Stromy po obou stranách silnice byly vysazené stejnou technologií v rozpětí několika dnů. Šipky ukazují na torza stromů pod svahem, zatímco ty pěkné, to jsou stromy vysazené do podstatně přívětivějšího prostředí.
Při detailním pohledu na přežívající stromy se nestíhám divit. Za deset let se nenašel nikdo, kdo by od stromů odstranil kotvící kůly. Už není ani jisté, kdo koho vlastně drží. Přemýšlím i nad tím, jestli vůbec někomu patří. Překvapuje mě, že se neobjevili žádní aktivisté, aby pomohli přírodě ve městě. Také bych čekal, že přijdou a vysadí nové stromy.
Nemluvíme-li o volné krajině, ale o městském prostředí, myslím, že odolné nepůvodní stromy jsou přeci jenom o kousek přijatelnější, než stromy žádné.
Ale to se u nás asi nenosí, i když by se mělo. Ovlivňování důležitých rozhodnutí by mělo být spojeno také s jakousi mírou odpovědnosti. Kdyby se toto pravidlo v naší zemi dodržovalo, všechno by mohlo vypadat jinak.

Pozor na katalogy zásilkových firem

2. února 2010 v 22:04 | Pavel Ch.


Zahradnická sezóna netrpělivě klepe na dveře a to je nejlepší signál pro zásilkové společnosti, aby zaútočily na
zahradnické duše poznamenané vleklou zimou. Slovo zaútočily používám zcela vědomě. O zásilkových firmách dlouhodobě nemám žádné iluze, ale co se děje v posledních letech si již opravdu žádá reakci. Zvláště proto, že jsme známým kutilsko-zahradnickým národem s patřičnou dávkou zkušeností a přirozené zahradnické hrdosti.

V posledních dnech se mi dostaly do rukou katalogy některých z těchto společností a nabyl jsem dojmu, že jejich marketingoví ředitelé se z nás pokouší udělat nesvéprávné hlupáky. Promiňte prosím za výraz, snažím se toto místo udržovat v patřičné izolaci od nevhodných slov, ale pro tuto situaci jsem ve svém slovníku neobjevil slušnější alternativu. Jména těchto společností nechci uvádět, protože předpokládám, že si drží dobře honorované právnické oddělení, které by z nás obyčejných smrtelníků zajisté vytáhlo nějakou tu kačku za poškozování dobrého jména společnosti.

I když o dobrém jménu by se dala vést polemika, protože jaképak dobré jméno, když z některých katalogů přímo trojrozměrně vystupuje drzost a hamižnost. Lehké rozladění jsem pocítil už v minulosti, kdy jsem v jednom katalogu objevil na květech komule (Buddleja) poněkud nepřirozeně strnulé motýly. Při bližším pohledu jsem v tělíčku každého z nich objevil hlavičku špendlíku. Fotografie motýlů pocházely z jakési entomologické sbírky - proto ta podivná poloha. Ale budiž - motýly na květech komulí hodují opravdu často, takže mystifikace nebyla zas tak velká.

To co se objevuje v posledních vydáních katalogů je však celkem jiné kafe. Zahradníci byli na hlavu poraženi armádou grafiků a poslední ránu jim zasadili tiskaři. A tak se najednou v katalozích některých firem (naštěstí opravdu ne všude) objevují takové bludy, které donedávna neměly obdobu. Plody ovocných druhů podle obrázků dosahují pomalu velikosti lidské hlavy a jejich barva má stejnou výstražní hodnotu jako reflexní vesty lidí pracujících u silnic. Dvoudomé rostliny dávají bohatou úrodu i bez opylovače a nové odrůdy ovocných stromů jsou už rezistentní nejenom vůči nemocem, ale už také i vůči škůdcům. V textech jsou fatální chyby, k některým druhům rostlin je přiřazený zcela odlišný popisek.

Abych ale zůstal spravedlivý, nechci apriori tvrdit, že při nákupu od zásilkové společnosti obdržíte nehodnotné rostliny. Je ale více než pravděpodobné, že vaše nové rostliny nikdy nedosáhnou barev, i proporcí těch, které jsou vyfoceny, promiňte - vytvořeny - v katalozích některých zasilatelských firem.

Když píšu tyto řádky, poslouchám z reproduktorů trochu hudby. Před chvílí jsem zpozorněl
při písničce slovenského zpěváka Petra Nagye - v jedné ze svých písní zpívá že:

"...sme už starí na rozprávky, ale zase mladí na prehry,
nekŕmte nás tým čo bolo a čo bude, aj tak sme stále frajeri..."
Je to možná návod i pro nás, vyhnout se prohrám přece nemusí být až tak těžké...

PS. V případných komentářích se prosím vyhněte jménům jednotlivých zasilatelských firem. Děkuji.

Neobvyklé nápady (1)

23. ledna 2010 v 23:26 | Pavel Ch.
Zahrada může být klidně nejveselejší místo široko daleko. Někteří zahradníci jsou hraví jako děti, vymyslí věci, že jeden by se divil. Některé nápady zapadnou v prachu dějin, jiné se dají snadno odkoukat a použít i na vlastním dvorku. Mám tu pár obrázků z cest, tak se podívejte, jestli máte náladu. Bude-li se vám něco zvláště líbit, či nelíbit, potěší mě váš názor.
Jaro v bota-nické zahradě.
Extravagantní floristika.
Někdy to na první pohled vypadá snad tak, že v aranžování květin už nejde vymyslet nic nového. Ale je to zdání. Protože někdo nemá žádné zábrany, můžou vznikat i tak bláznivé jídelní kombinace, jako ta na obrázku. Citróny na lžičce na mě působí celkem nápaditě, ale hyacinty napíchnuté na vidličku…No - radši si udělejte názor podle sebe.
Cinkající lípa.
Na první pohled to není až tak dobře vidět. Proto jsem si pomohl šipkou. Jestli se podíváte pozorněji, uvidíte na větvích stromu navěšené malé zvonečky. Z nich visí na tenkém drátku kovový lístek, který funguje jako plachta plachetnice. Ve větru se rozhoupe a rozezvoní zvonek. Tato fotka pochází z jednoho malého holandského městečka, na náměstí u kostelíka je těchto stromů několik. Zvědavost mě přinutila čekat chvíli na vánek - a musím přiznat, funguje to!
Kamenný plot.
Kamenné zdi nejsou žádným novým vynálezem, ale existuje i jiná možnost. Z malých kamenů a kovové konstrukce je možné vytvořit objekt velmi podobný, ale jednodušší na stavbu. Nemusí se nic zdít, jenom kameny se vyskládají či vysypou do úzké "kovové klece". Kdyby vás poté pohled na kameny unavil, dají se k plotu vysázet popínavé rostliny, které šedou barvu změní na nějakou lepší. Do těchto kovových klecí se dají použít i jiné druhy materiálů. Viděl jsem jeden podobný plot plný šišek, na jiném místě byly zase nasypány zbytky jakýchsi starých použitých cihel.
Zahradníkovo kolo.
Staré kolo nemusíte vyhazovat. Může ještě posloužit jako stojan na květiny, či jako mobilní vývěsný štít ke květinovému obchodu či venkovní kavárny.
Pozor, vyletí ptáček!
Ptačí budky můžou mít celkem různé podoby. Vedle těch tradičních můžou být i trošku moderní. Teda jestli se dá v digitální době považovat maketa mechového fotoaparátu za moderní věc. Jestli si opravdový ptáček může podobnou budku vybrat za přechodné bydliště je mi věcí neznámou, ale podobná věcička může alespoň na některou zahradu zavát trochu romantické nálady.
Chalupa nad hladinou kanálu je pro vodní ptactvo patrně celkem přijatelný způsob bydlení. Promiňte - hnízdění. Je mi to svým způsobem velmi sympatické. Kdosi z lidí musel totiž vynaložit kus energie a z kapsy obětovat i pár zlaťáků, aby přírodu přesvědčil, ať se nestěhuje za hranice města.
 
 

Reklama