...zahrada - nejkrásnější obývák ...

Co se nevešlo jinam

Ostrůvky zeleně

28. října 2011 v 10:32 | Pavel Ch.

Vítejte opět v kouzelném světě zahrad. Dnes se spolu podíváme na jednu věc, ke které chovám velké sympatie, přesto všechno ji u nás vidím jen málo, možná by se dokonce dalo říct, že dokonce jenom vzácně. Jsou to ostrůvky zeleně umně zakomponované do trávníku. Aby nedošlo k omylu, nemám na mysli jednotlivě rozházené rostliny v trávníku, které jsou jak z estetického, tak z praktického hlediska spíše prohrou, než geniálním řešením. Ostrůvky zeleně jsou souvislé skupiny různých typů rostlin, které jsou součástí větší zahradní plochy - nejčastěji trávníku, nebo někdy i zpevněné či štěrkové plochy.


Foceno v Arnold Hillier Arboretum, Anglie.


Tomuto námětu se chci věnovat díky několika ne příliš optimistickým zkušenostem z mé práce. Jestli se podíváte na naše české (ale i slovenské) zahrádky, ve velké většině případů uvidíte, že tyto zahrady sice můžou být vysazeny z různých rostlin, ale často podle jednoho vzoru - výsadba kolem plotu a uprostřed trávník. Někdy v trávníku ještě bývá umístněné jezírko, často však plocha trávníku slouží jako záloha pro dětské hry či sportovní aktivity majitelů zašhrady. Minulý rok mě oslovila jedna rodina s požadavkem, že mají příliš velkou plochu trávníku k sečení a že zahrada vypadá příliš prázdná. Byla to velká pravda. Zahrada si sice žádala výraznou rekonstrukci, ale nakonec se majitelé rozhodli vše nechat při starém. Možného zásahu do zahrady se tak vylekali, že na ostrůvky zeleně, které mohly zahradu výrazně pozvednout, nakonec vůbec nedošlo. Ani v tomto, ani v několika dalších případech. Ve větině případů to byl strach ze změny, který zhatil všechny pokusy o vylepšení zahrady. Proto jsem pro každého, kdo se zaobírá řešením vlastní zahrady vybral na ukázku několik obrázků pro inspiraci, jak by mohla zahrada vypadat, kdyby se její součástí staly i nové ostrůvky zeleně.

Hlavy plné květin a další soutěž o kalendář

29. září 2011 v 21:16 | Pavel Ch.
Už jste někdy měli hlavy plné květin? Já ano - a stává se mi to poměrně často. Při květinových nákupech, nebo při plánování a vymýšlení záhonů mám nejednou pocit, že mám hlavu plnou květin. Nebo při procházce rozkvetlým jabloňovým sadem se na hlavě můžou také nějaké květy objevit. Ale nyní vám ukážu něco, co se jen tak nevidí.


Na začátku letošního září se na brňenském výstavišti konal zahradnický veletrh Zelený svět. Zahradník na cestách tam nemohl chybět - a udělal velmi dobře. Mimo jiného tam proběhla série několika květinově módních přehlídek. Vybral jsem pro vás obrázky hned z několika exhibicí, ve kterých jsem ale našel společného jmenovatele - hlavy plné květin. V této souvislosti mám pro vás opět nějaký úkol, takže někdo má opět naději získat nástěnný kalendář na příští rok věnovaný trvalkám. Soutěžní úkol ale hledejte prosím až na konci tohoto povídání.

Ve znamení kruhu

21. srpna 2011 v 8:32 | Pavel Ch.
Magický obrazec kruhu vstoupil do života lidí ještě dávno před tím, než vznikly kultury prvních zahrad. V kruhu se sedělo před pravěkým ohništěm a dodnes obvykle nejlépe bývá v rodinném kruhu. Astrologická znamení nejsou seřazena ve čtverci, ale ve zvěrokruhu a olympiádu symbolizují také kruhy. V silniční dopravě využíváme na úkor jiných obrazců ponejvíce kruhový objezd, a má-li se vést diskuse rovnocenných partnerů, děje se tak nejčastěji u kulatého stolu. Hledáme li cestu z nouze, motáme se v bludném kruhu, když se pak z něj vymotáme, rádi se naopak uchýlíme do magického kruhu bezpečí. A hádejte jaké obrazce vykreslují kapky deště dopadající na klidnou vodní hladinu? Nelze se proto divit, že magická kružnice zasáhla i do zahradní tvorby.


Můžou existovat zahrady bez trávníku?

26. července 2011 v 23:19 | Pavel Ch.


Můžou, a samozřejmě naštěstí také existují. No, že by to bylo až tak samozřejmé, to si vlastně nemyslím. Zvláště v našem společenském prostoru je zahrada bez trávníku spíše věcí nevídanou, nebojím se říct, že pro velkou skupinu lidí téměř nepředstavitelnou. Naše zahradnická profese nás vícekrát dovedla do situace, která by si žádala vytvořit právě zahradu tohoto typu. A řeknu vám, že jsem si připadal často jako host z cizí planety, jako jakýsi nekompletní tvor, co tu hlásá takové skoro nesmysly. No nakonec za celou dobu, co tuto práci děláme, jsme nakonec realizovali pouze dvě takové zahrady, i když jich mohlo být mnohem více.



Jestli vás to alespoň trochu zajímá, podíváme se na výhody i nevýhody, které tyto zahrady můžou nábídnout.

Modrá zahradě svědčí

6. července 2011 v 0:45 | Pavel Ch.

Některé barvy jsou v přírodě zastoupené velmi bohatě, ale najdou se i takové, které patří k těm vzácnějším. S modrou barvou je to trochu rozporuplné. Čisté nebe, stejně jako plochy oceánů sice působí modře, ale je to jenom dobrý optický klam.



Pomineme-li modrý koupací bazén usazený do trávníku, musíme uznat, že s modrou barvou se v zahradě nepotkáváme příliš často. Některé květy se sice chlubí modrými tóny, dokonce modrou barvu objevíme občas i na plodech některých dřevin. K tradičním nositelům modrých odstínů patří pomněnky, zvonky, některé odrůdy modrých hortenzií či půvabné kakosty a vznešené kosatce. I plaménky se pyšní velkou nabídkou modrých odstínů. Některé rostliny jsou však také často modré, a přece na ně někdy zapomínáme. Třeba takové Delphinum - no není to modrá, která stojí za to?

Vesnická zahrada

7. května 2011 v 6:07 | Pavel Ch.



Uplynul více jak měsíc a s hrůzou jsem si uvědomil, že jsem zahradnické nadšence, co občas pokukují po tomto blogu nějak zanedbal. Takže s omluvou, která by klidně mohla být doprovozena i řadou výmluv a vysvětlení se k vám opět po čase vracím. Kdysi jsem se vás ptal, co vás zajímá a o čem tady také chcete číst. Několik přání bylo velmi podobných - týkaly se vesnických zahrad. Slíbil jsem, že se na vesnické - nebo snad venkovské zahradničení trochu podrobněji podíváme. Právě nastal čas splnit svůj slib, takže už za chvíli zaklepeme na pár vesnických branek, které vedou přímo na zahradu.


Pod pojmem vesnická zahrada se každému může vybavit jiná představa, jiné vzpomínky či emoce. Pro někoho vesnická zahrada znamená krásné vzpomínky na dětství, na velký sad s ovocnými stromy a nespočet zákoutí pro podnikání dětských her plných dobrodružství. Vzpomínky na vesnickou zahradu nemusí vonět jenom romantikou, ale také povinnostmi a prací. Není tak dávno ta doba, kde by si sotva kdo vzpomněl na vesnickou zahradu jako na jeden z idolů zahradnického umění.

Na vlnách Českého rozhlasu

25. března 2011 v 21:54 | Pavel Ch.
Pro všechny příznivce zahradničení i tohoto blogu si dovoluji přinést jednu zprávu, i když jsem trochu váhal, jestli je hodna zveřejnění. Zahradník na cestách není totiž jenom jméno tohoto blogu, ale název malého projektu, který se snaží podporovat touhu po zahradničení, která vede k radostnějšímu životu. Před časem jsem byl osloven paní redaktorkou z Českého rozhlasu České Budějovice s prosbou o několik kratičkých rozhovorů o zahradě. Z několika rozhovorů se nakonec vyvinula stálá spolupráce, takže Zahradník na cestách se najednou stal poměrně pravidelným hostem na vlnách Českého rozhlasu - České Budějovice. Při poslední sérii natáčení, která probíhala na naší zahradě v první jarní den jsem se dozvěděl překvapivou informaci. Začátkem letošního roku jsme dosáhli hranici stovky odvysílaných dílů, co je sice malé, ale velmi příjemné jubileum.



Naše společné rozhovory s paní Hankou Šoberovou je možné slyšet každý druhý týden v pátečním vysílání pořadu Fontána, v rubrice "záhradkář", obvykle krátce po 16. hodině. Některé hovory se točí kolem zahradnického cestování, většina se však týká rostlin a běžného života na zahradě. A z času na čas také soutěžíme, protože si představujeme jednotlivé rostliny poměrně podrobně, ale jméno rostliny musí uhodnout posluchač. A nejlepší zpráva patří nakonec. Celkem nedávno českobudějovické studio Českého rozhlasu založilo na svých webových stránkách sekci "zahrádkář" do které se budou naše uveřejněné rozhovory ukládat. Několik minulých povídání je již uloženo v archivu, další snad budou přibývat. I pro vás, co jste z větší dálky jsou tak tyto rozhovory dostupné na: http://www.rozhlas.cz/cb/zahradkar/
Za vaši trpělivost i přízeň děkuji a slibuji, že vaši případnou kritiku budu přijímat konstruktivně.
Pavel - Zahradník na cestách - www.fotoflora.cz

Bezúdržbová zahrada - realita nebo fikce ?

16. ledna 2011 v 1:30 | Pavel Ch.
Už jste to slyšeli ? Bezúdržbová zahrada ? Skoro určitě ano. Poslední dobou je to poměrně časté slovní spojení. Zdá se, že někteří kolegové jsou nesmírně schopní a přizpůsobiví lidé. Od našich politiků pochytili účinnou předvolební fintu. Naučili se prostě  říkat jenom to, co národ chce slyšet. A tak vznikl fenomén bezúdržbové zahrady. Je načase se teda zeptat - může taková zahrada ve skutečnosti existovat?
P5284827.jpg

Přání vánočně - novoroční

24. prosince 2010 v 12:18 | Pavel Ch
Možná jste si v předvánočním čase stihli všimnout, jak se novináři ptali naších politiků, jaká mají přání a co by chtěli dostat pod stromeček. Nebývá to příliš obvyklé v naších politických vodách, ale protentokrát napříč celým spektrem vládla totální politická shoda. Všichni byli do televize nesmírně skromní, jednoho by potěšila pěkná kniha, druhému by postačil zajímavý film. A třetí dokonce tvrdil, že nic nechce, že už všechno má. Přemýšlel jsem, jak bych odpověděl na podobnou otázku a zjistil jsem, že na rozdíl od mých politiků jsem až nezdravě neskromný.
PF 2001 blog

Mám tolik přání, že se pod jeden průměrný stromek ani nemůžou vejít. Tak se zmíním jenom o některých z nich. Možná se ke mně připojíte a jejich splnění bude potom alespoň trochu nadějnější.

Třeba bych si přál, aby v moderní době digitálního vysílání byly naše televize tak laskavé, a zařídily, že jimi vysílaný zvuk bude mít stejnou intenzitu od rána až do večera. Abychom únavně nemuseli pořád tlumit zvuky před každou reklamou či znělkou a potom je zase vracet zpátky do původní hlasitosti.

A také bych si třeba velmi přál, aby smlouvy, které mám podepsat, byly v celém rozsahu napsané jednou velikostí písma. Je to výzva třeba k bankám nebo pojišťovnám, protože ty si zvykly důležitá fakta psát tak miniaturním písmem ( a také jazykem tak nesrozumitelným), že text buď nejde přečíst, nebo se mu nedá porozumět. Miniaturní písmo pod čarou je pro mě také jasnou zprávou o tom, že někdo se mě snaží podvést. Také jsem proto už hodně dlouhou dobu neuzavřel žádnou pojistku.

A také bych si třeba velmi přál, abychom všichni měli alespoň přibližně stejná práva.
Když obyčejný člověk jinému člověku řekne nepříjemně znějící pravdu, hrozí mu žaloba na ochranu osobnosti. Když si účty mezi sebou vyřizují způsobem zcela nevybíravým dva poslanci, nejedná se o nic víc než o svobodu slova či projevu.

A také bych si třeba přál, abych alespoň trošičku mohl ovlivňovat, jak se můžou použít moje daně. V některých zemích je to běžné, že daňový poplatník může třeba jedno procento daní věnovat na zcela konkrétní věc. Obvykle z toho profitují malé nadace nebo obecně prospěšné společnosti, na které nemyslí státní rozpočet. Já bych toto pravidlo trochu otočil. Co tak zavést systém, aby si každý daňový poplatník mohl určit jednu organizaci, politickou stranu, nebo církev, kterou nehodlá svými daněmi podporovat? Ano souhlasím, je to trochu pracné. Ale při dobré součinnosti těchto pravidel by jsme se za pár let mohli zbavit několika významných příživníků. Ušetřené peníze by mohli putovat do školství, zdravotnictví, rozvoje infrastruktury či vědy.

A také bych si přál, aby se trochu zvýšila prestiž naší - rozumějte zahradnické - profese. Aby se tak často nemuselo říkat, že vrahem je zahradník. A aby typickým obrazem zahradníka nebyl pouze pohádkový prosťáček, který je zaměstnancem krále jenom proto, aby brnkal na loutnu a házel před princeznu voňavé lupínky růží. A aby zahradník nebyl v očích byznysmenů jenom ňouma, který pouze zakopává rostlinu do jamky kořenem dolů.

Zatímco moje
předešlá přání jsou tak trochu z oblasti fantasy, to poslední snad splnitelné je. Je to v naších rukou, abychom svou práci odváděli dobře a naplno, a také aby jsme o ní pravdivě a populárně mluvili. Proto vám alespoň za sebe slibuji, že se i v následujícím roce budu snažit přinášet vám na tomto blogu, ale i v tištěných médiích zahradnické zajímavosti i novinky z naší práce.

Všem svým čtenářům přeji radostné vánoce, hodně zdraví a pohody. Každému, kdo podlehl kouzlu pěstování, přeji ještě brzké jaro, dobré světlo, zdravou půdu, čistou vodu a mnoho skvělých nápadů.
Příjemnější a veselejší život s rostlinami vám v roce 2011 přeje Pavel - zahradník na cestách.

Nápady ze zeleninové zahrady a další fotosoutěž

6. listopadu 2010 v 21:54 | Pavel Ch.
Za poslední roky z naších zahrad zeleniny podstatně ubylo. Brambory vystřídaly bazény, na mrkvovém poli stojí zahradní gril a kde byl kdysi kompost, tam je schovaná centrální ústředna závlahového systému. Jistě že to neplatí vždy a všude, nepochybné ale je, že užitkových zahrad opravdu ubylo. Možná je to tím, že pěstování zeleniny dá více práce, než naložit masíčko do dressingu. Souhlasím s tím, že pokud se na zahradu musí do bláta v holínkách  pro salát, není to žádná legrace. Ale i legraci a radost z pěstování si můžete užít stejně příjemně, jako při pěstování muškátů. Tak mám pro vás pár tipů, jak pěstování zeleniny povýšit na zábavu.
P7056496.jpg
Nejsnadnější cesta k radostnému farmaření vede přes zpevněné plochy chodníčků (žádné bláto) a vyvýšené záhony. Ty se podstatně snadněji udržují a svou podstatou jsou vhodné nejenom pro lidi pohodlné, ale také pro starší, méně pohyblivé i tělesně postižené. Navíc tyto záhony jsou také hezké, a to se také počítá.
P7056403.jpg
I zeleninová zahrada může být trochu romantická. Z prutů vrb a lísky se dá relativně jednoduše a ne příliš draze vytvořit romantické loubí třeba pro pěstování fazole. Uznávám, že to asi nebude zrovna nápad pro satelitní městečko s moderní architekturou, ale pro starší zabydlené zahrady to nemusí být až tak špatné.
P9226549.jpg
Copak jsou to za podivné koše? Tento proutěný výrobek opravdu na zeleninovou zahradu patří. Je to mechanická ochrana proti poškození rostlin zviřátky. Poslouží proti zvědavým kočkám, mladým pejskům, jež s oblibou zkouší na zahradě zahradnické řemeslo a nakonec i proti ptákům, kteří také občas dají zelenině zabrat. Také trochu mladou zeleninku zastíní proti silnému slunci.
Jenom na slimáky to asi nepomůže, pro ně jsou otvory ještě dostatečně velké.
P5317317.jpg
Na slimáky a hlemýždě také občas něco platí. Jejich slizké tělo nemá některé podklady příliš v lásce. V tomto případě je kolem mladých kedlubnů nastlána ovčí vlna. V supermarketu ji (zatím) pro tento účel nekoupíme, ale pro malé plochy to může být určitá pomoc.
P7056471.jpg
No a tady máme nějakou podivnou zahradní keramiku. Nejsou to hrníčky na zbloudilé duše, tyto hrnce mají jasné poslání. Mají sice pokličku, ale chybí jim dno. Používají se na bělení listů nebo listových řapíků některé zeleniny. V našem případě se jedná o listy rebarbory, ale podobné zařízení lze využít při pěstováni čekanky, řapíkatého celeru nebo listových salátu. Když se  rostlina na pár dnů schová do hrnce a dostane se do tmy, listy zbělají, jsou křehčí a o hodně chutnější.
P5225736.jpg
A jak dostat k zahradničení děti ? No přece hrou. Výborně pro tento účel poslouží dobře známá řeřicha. Že roste rychle je známá věc, proto se nakonec často pěstuje za oknem jenom v misce s vlhkou vatou. Když ale šetrně rozbijeme pár vajíček, máme hned šikovné květináčky k dispozici. A potom vypukne ta velká dětská soutěž. Kdo vytvoří hezčí hlavu? A kdo vypěstuje strapatější účes?
P5226201.jpg
Tento obrázek sice pochází z výstavy, ale mohl by být inspirací i pro běžný život. Některé druhy zeleniny se dají pěstovat i bez existence normální orné půdy. I na zpevněném podkladě lze vytvořit nízké záhony a zelinářskou produkci rozběhnout s vervou a nadšením.
P8050386.jpg
A pro dnešek opět nastal čas se pomalu loučit. Konečně přichází na řadu avizovaná fotosoutěž. Stále lze vyhrát nástěnný kalendář Lavičky 2011, některé z vás už ho mají doma. Pro tentokrát kalendář vyhraje ten či ta, kdo jako první správně pojmenuje zeleninu na obrázku s pronikavě červenými listovými řapíky. Tak se těším na vaše odpovědi a samozřejmě i na návštěvy.
 
 

Reklama