Ještě jednou – potřebuje lidstvo stromy ? (2)

3. března 2011 v 21:53 | Pavel Ch. | O rostlinách

Opět vás po krátké odmlce zdravím a hned se vracím k otázce, kterou jsem otevřel v minulém příspěvku. Minule jsme si stihli říct, že stromy - zejména ty listnaté - fungují jako výtečný prachový filtr. Ale význam stromů pro lidstvo spočívá i v jiných hodnotách. Ano, některé hodnoty stromu se dají snadno změřit a přepočítat na metry kubické vytěženého dřeva, které když se vynásobí, můžou ve finále dát hezkou částku v penězích. Některé druhy stromů pak mají to štěstí, že z nich sbíráme úrodu plodů, které jim zaručují alespoň tak dlouhý život, dokud pravidelně plodí. Psychologové by se mohli přidat k obhájcům stromů, neboť to byli právě oni, kteří ve výzkumech prokázali, že přítomnost stromů dobře působí na lidskou duši - a to ve všech ohledech. Od těžko definovatelného pocitu pohody až po prokazatelnou vyšší produktivitu práce v prostředí, ve kterém se vyskytuje dostatek zeleně. A také se k nám s velkou mírou pravděpodobnosti přidají duše romantické a zamilované, neboť i polibek z lásky bude mít jinou příchuť pod korunou stromu než na rozpáleném parkovišti před supermarketem. Ale je tu ještě jedna věc. Tak logická a přece velmi málo veřejností vnímána. Opravdu totiž platí, že v civilizovaném prostředí stromy fungují jako

Nenahraditelná městská klimatizace a plíce města

Městský park - místo procházek, setkávání i her. Je důležitější, než si na první dojem uvědomujeme.

Podívejme se na věc trochu podrobněji.

Všechen ten zázračný efekt spočívá v tom, že z listů stromů se odpařuje přebytečná voda. Samotný zázrak stromů tkví ještě v tom, že voda se vlastně do jejich listů vůbec dostane až z hlubin země. Ale k tomu se vrátíme ještě za chvíli - ještě se chvilku věnujme odpařování vody. Odpařuje se voda ze všech listů rostlin, i z listů afrických fialek, trávníku, rajčat, nebo z trvalek, které pěstujete na zahradě. Nejdůležitějšími odpařovači vody jsou však stromy. Přesněji řečeno, voda se odpařuje z rostlin, které jsou vodou dobře zásobené a netrpí suchem. V suchu se průduchy na listech snaží uzavírat, čím rostlina s vodou hospodaří a výpar se snižuje.

Aleje nejsou důležité jenom z krajinářského hlediska, pro kvalitu naších životů mají velký význam.

Už bych i čekal, že začínáte být i trochu netrpěliví. Pročpak je to odpařování tak důležité, že o tom tak dlouze píšu? No je to proto, že voda dostávající se ze stromů velmi výrazně zvlhčuje a také zchlazuje vzduch - a to zejména v horkých letních dnech. A jak je známo - chladnější vzduch je těžší, než vzduch horký. Nakonec, to je i princip balonového létání. Ale vraťme se třeba do horkého města v červenci. Ohřátý vzduch rozpaluje silnice, chodníky, střechy budov i parkoviště. Jestli se však v blízkosti nachází netrpící, zdravé a dobře zalité stromy, tyto odpařují velké množství vody, která vzduch zvlhčuje a zchlazuje. Ten je těžký, takže klesá k chodníkům, po kterých kráčíme my, lidé. Horký vzduch bývá tím chladnějším vytlačován nahoru, nad střechy domů. Stejně tak, jako balón naplněný horkým vzduchem.

Ještě si pro pochopení tohoto efektu musíme pomoct s několika čísly. Vědci spočítali, že narostlý listnatý strom netrpící žízní, je schopen za horký letní den odpařit 80 - 100 l vody. To se možná nezdá jako velké číslo, ale počítejme dál. Představme si městský park (nebo příměstský les, nebo snad i lepší zahrádkářskou osadu) o rozloze jediného hektaru. Kdybychom byli tak trochu pesimisti, počítali by jsme s tím, že v tomto parku poroste jenom jediný strom na ploše 10 x 10 m. V celém parku by teda rostlo jenom sto stromů, ale toto množství by stačilo, aby se ze jediný letní den dostalo do městského ovzduší množství 8 - 10 tisíc litrů vody. Je to zanedbatelné množství?

Místo pod stromem je díky chladivému stínu mnohem přijatelnější, než spalující teplo kolem.

A je tu ještě jedna věc, kterou jsem už naznačil. Aby k odpařování vody vůbec mohlo dojít, musí ji rostlina vůbec dostat z půdy až do listů. V případě menších rostlin dráha vody bývá relativně krátká, stejně jako množství vody bývá poměrně malé, kterou rostlina do prostoru vypaří. V případě stromů se často jedná až o několik desítek metrů, které musí voda urazit z hlubin země až do nejvyššího listu ve špičce koruny. Vnímáme to až příliš samozřejmě, ale základní otázka zní - z čeho bere strom energii, aby tuto vodu "načerpal" do takové výšky? Ještě než si odpovíme na tuto otázku, představme si, jaké by to bylo, kdybychom museli sami dostat vodu do výšky celého stromu. Aby se nám dobře počítalo, předpokládejme že strom k odpařování využije oněch zmíněných 100 l vody (bude se teda jednat o opravdu velký strom). Jestli si to chceme zkusit, museli bychom naplnit 10 kbelíků vody po deseti litrech. 2 kbelíky bychom vynesli do prvního patra, dva do druhého, a tak dále, až bychom se pěšky dopachtili s posledními dvěma kbelíky do pátého patra. Po "akci" bychom klidně mohli mít pocit, že nás tento pokus stál docela hodně energie. Takže zeptejme se ještě jednou - z čeho bere strom energii, aby tuto vodu načerpal až do takové výšky? Odpověď je snadná - ze slunce!

Je to přesně ta sluneční energie, která nás v horkých letních dnech rozehřívá a která rozpaluje střechy budov a plochy parkovišť tak, že z nich potom sálá horký suchý vzduch až dlouho do noci. Můžeme si sice sednout pod slunečník, ale ten nás chrání jenom částečně. To proto, že sice dává stín, ale veškerá sluneční energie se hromadí v blízkosti. Sezení nebo chůze pod stromem mají celkem odlišné účinky, neboť strom více než 80 procent dopadající sluneční energie spotřebuje pro proces, který se jmenuje transpirace. Pod tímto záhadným slovem rozumíme právě transport vody ze země až do listů. O miliony let dříve, než vznikly první solární články a posléze fotovoltaické elektrárny, mnohem geniálnější zařízení fungovalo už v každém listu běžné rostliny. Každý zelený list rostliny v sobě totiž ukrývá komplikované biochemicko-fyzikální jednotky, které tiše a velice nenápadně - a také bez nároků na speciální údržbu, vykonávají pro lidstvo nenahraditelnou práci. I když transpirace probíhá ve všech rostlinách, které rostou kolem nás, důležitost stromů tkví zejména v tom, že jsou to velké organizmy, které mají velkou spotřebu energie a efekt který tím přinášejí je také nezanedbatelný. Jsou to totiž právě stromy, které chrání povrch země od nadměrného prohřívání.

Myslíte, že tyto slečny ví něco o transpiraci nebo klimatizační funkci stromu? Je docela možné že, ano. Ale téměř jistě to není ten pravý důvod, kvůli kterému posedávají na větvi stromu. Prostě je jim tady nějak přirozeně dobře, nikdo je neruší v důležitém rozhovoru, mají přehled o dění kolem - a rozhodně je pod korunou stromu mnohem snesitelnější teplota než na osluněné ploše trávníku.

Na závěr tohoto povídání se celkem záměrně dostávám z pevné půdy na trochu tenký led. Opouštím fakta a dostávám se do sféry nepotvrzených úvah. Napadá mě ale, jestli problém globálního oteplování nesouvisí také z úbytkem stromů. Je to možná trochu nepřesně řečeno - správnější by asi bylo říkat, že se dramaticky mění poměr zpevněných ploch na úkor půdy porostlé vegetací. Možná jsou to překotně se rozvíjející města a průmyslové aglomerace, které mění zemské klima. Tam kde chybí vegetace - a zejména pak stromy, povrch půdy, ale hlavně zpevněné plochy se více ohřívají než tomu bylo předtím. Vidím v tom jistou logiku - jestli stromy mizí z měst i krajiny, nemá kdo tu sluneční energii vlastně spotřebovat. A chodníky i dálnice, skleněné mrakodrapy a "půvabné" kovové hangáry, ve kterých sídlí nejeden supermarket to prostě místo stromů zajisté nezvládnou. Tak co myslíte - potřebuje lidstvo ty stromy?

Lavička pod listantým stromem - dávný symbol pohody a klidu.

Jestli jste se dočetli až sem, velmi vám děkuji za váš zájem i shovívavost číst takové množství textů. A stejně jako pokaždé, i teď se těším na vaše případné postřehy či reakce. Pavel - zahradník na cestách - www.fotoflora.cz

PS. Ostatní snad prominou, ale protože to nejde jinak, chci na tomto místě poděkovat paní Evě ze Slovenska za velmi milá, povzbudivá ale také zavazující slova a pozitivní reakce na tento blog.