To je teda ale pošetilá otázka. Už malé děti v mateřské škole vědí, že stromy jsou v našem životě opravdu důležité. Že nám dávají cenné dřevo, že v nich hnízdí ptáci a že některé z nich dokonce dávají i plody, které můžou být jedlé a chutné. A některé děti také vědí, že stromy vyrábí jakýsi kyslík, a podle toho co dospěláci tvrdí, asi to bude dost důležité. S těmito znalostmi často naše vědomosti o stromech začínají, ale také často bohužel i končí. Ve zralejším věku se k tomu ještě přidá
vědomí, že na podzim stromy shazují listí (drsnější povahy rovnou tvrdí že dělají bordel), že větve neošetřených stromů padají na drahá auta a že případné trhliny ve zdivu hodnotné stavby nemůže způsobit nic jiného, než drzý sousedův strom. Ano, uznávám, že je to možná přitažené za vlasy. Ale až tak vzdálený od reality určitě nejsem. Proto jsem se rozhodl, a to i na základě impulsů od vás odpovědět na tu těžkou(?) otázku. Potřebujeme vlastně ty stromy?
vědomí, že na podzim stromy shazují listí (drsnější povahy rovnou tvrdí že dělají bordel), že větve neošetřených stromů padají na drahá auta a že případné trhliny ve zdivu hodnotné stavby nemůže způsobit nic jiného, než drzý sousedův strom. Ano, uznávám, že je to možná přitažené za vlasy. Ale až tak vzdálený od reality určitě nejsem. Proto jsem se rozhodl, a to i na základě impulsů od vás odpovědět na tu těžkou(?) otázku. Potřebujeme vlastně ty stromy?
I to je příznačné. Jediná otázka - a tolik odpovědí. Je jich dokonce mnohem více na to, abychom na ně odpověděli v jediném článečku. Tak si to pěkně rozdělíme a ke stromům se určitě ještě vrátíme.
Strom jako čistička vzduchu
Možná se to bude zdát poněkud
podivné, ale tuto funkci strom zvládá celkem výjimečně. Jak to celé funguje? Nakonec to není až tak překvapivé. Na jehličí, ale hlavně na listech stromů se snadno zachytávají drobné částečky polétavého prachu. Samozřejmě platí, že čím je povrch listu větší, případně drsnější, tím se tento efekt výrazně zvyšuje. Jistě k tomuto účelu poslouží i stříhaný
živý plot z tují, o něco lépe bude fungovat jehličnatý les, ale nejlepších výsledků dosáhnou vzrostlé listnaté stromy. Důležitou práci zvládne udělat i nevelká skupina stromů na parkovišti před supermarketem, nejsilnějšího efektu však dosáhnou velké stromy s co největší listovou plochou. Třeba zrovna pavlovnie, o které byla řeč v minulém příspěvku, nebo takový platan (oba druhy stromů mají listy pokryty vrstvou jemných chloupků) jsou v lapání prachu přímo přeborníky.
podivné, ale tuto funkci strom zvládá celkem výjimečně. Jak to celé funguje? Nakonec to není až tak překvapivé. Na jehličí, ale hlavně na listech stromů se snadno zachytávají drobné částečky polétavého prachu. Samozřejmě platí, že čím je povrch listu větší, případně drsnější, tím se tento efekt výrazně zvyšuje. Jistě k tomuto účelu poslouží i stříhaný
živý plot z tují, o něco lépe bude fungovat jehličnatý les, ale nejlepších výsledků dosáhnou vzrostlé listnaté stromy. Důležitou práci zvládne udělat i nevelká skupina stromů na parkovišti před supermarketem, nejsilnějšího efektu však dosáhnou velké stromy s co největší listovou plochou. Třeba zrovna pavlovnie, o které byla řeč v minulém příspěvku, nebo takový platan (oba druhy stromů mají listy pokryty vrstvou jemných chloupků) jsou v lapání prachu přímo přeborníky.
I jehličnatý les či park zvládne pořádnou práci. Jedna studie hovoří o tom, že 1 hektar vzrostlého jehličnatého lesa "pochytá" za dobu jednoho roku až kolem 30 t polétavého prachu. Část prachu spláchne déšť a spolu
s vodou vsakuje do půdního profilu. Problémem je, že zbytek prachu na jehličí i listech zůstává a postupně tak oslabuje jejich životaschopnost. Vadí nám to zejména u jehličnanů, protože jehličí zůstává na rostlině více let. Zatímco opadavé listnaté stromy svoje listí shodí a s nástupem jara vytvoří nové. A když už jsme u těch listnáčů, je zapotřebí dodat, že stejná studie tvrdí, že hektar vzrostlého parku či listnatého lesa pochytá za rok až 70 t polétavého prachu! Je to vskutku obrovské množství.
s vodou vsakuje do půdního profilu. Problémem je, že zbytek prachu na jehličí i listech zůstává a postupně tak oslabuje jejich životaschopnost. Vadí nám to zejména u jehličnanů, protože jehličí zůstává na rostlině více let. Zatímco opadavé listnaté stromy svoje listí shodí a s nástupem jara vytvoří nové. A když už jsme u těch listnáčů, je zapotřebí dodat, že stejná studie tvrdí, že hektar vzrostlého parku či listnatého lesa pochytá za rok až 70 t polétavého prachu! Je to vskutku obrovské množství.
Zdravé město potřebuje zdravé stromy (Bern, Švýcarsko)
Na spadané listí zdecimované celou vegetační sezónou můžeme teda nahlížet dvojím způsobem. Může to být klidně onen zmíněný bordel, který ucpává okapy domů a zaneřáďuje náš milovaný trávník či bazén. Spadané listí ale můžeme také vnímat jako mimořádně účinný, ale velmi levný prachový filtr, který po celé vegetační sezóně právě ukončil svou funkci. Nemusíme ale z toho být až tak špatní, protože s nástupem jara na korunách stromů vyraší nové listy. Pro někoho zárodek dalších starostí, pro jiného zase nové prachové filtry, které pomůžou udržet naše prostředí jako tak v pořádku.
Děkuji vám za vaši trpělivost, až vyšetřím trochu času, ke stromům se ještě vrátíme. Těším se na vaše návštěvy - případně komentáře. Pavel - zahradník na cestách - www.fotoflora.cz
Vlaďka | 
brabi | 
.
Na mnohých místech už přišli na to, že vykácení alejí nebylo rozumné, hlavně za povodní a také kvůli sněhovým jazykům.
Zde hledá
Pavle, máš pravdu. Proto velmi lituji každý strom, který někdo zbytečně porazí (třeba kvůli stavbě marketu). Nebo když z nepochopitelných důvodů vykácí celou alej stromů. Neodpustitelný čin je kácení amazonského pralesa. Jak to udělat, aby lidé dostali rozum a neničili si své životní prostředí? Ve jménu zisku se nehledí na přírodu!