Tak dnes se opět pobalíme a vyrazíme spolu na cesty. Zůstanete sice u svých počítačů, ale přeneseme se společně na podzimní toulání po jedné krásné anglické zahradě. Náš dnešní cíl leží několik kilometrů východně od města Colchester, shodou okolností v jedné z nejsušších oblastí Anglie. A podíváme se na zahradu, která letos slaví své kulaté výročí. Byla založena v roce 1960, takže jí je přesně padesát.
Zahradu tenkrát založila paní Beth Chatto a ještě minulý rok, když jsme zahradu navštívili, jsme tuto čipernou dámu potkali v pracovním nadšení, a věřil bych tomu, že stejné nadšení projevuje i nadále. Místo, které pro zahradu zvolila je velmi jedinečné. Zjednodušeně řečeno, je dvouúrovňové. V dolní části se nachází systém několika vzájemně propojených vodních nádrží, se kterými zde vzniklo jakési malé vlhké údolí.
Po obou stranách kolem nádrží jsou provedeny obsáhlé výsadby stromů, keřů a trvalek. Ty nejstarší stromy mají opravdu padesát let, takže zahradu krásně rámují a propujčují ji atmosféru pohody a klidu. Zvláštností tohoto místa je seskupení rostlin. Paní Beth Chatto vybírala tak, aby rostliny měli co nejlepší podmínky k životu. Ale na jednom místě se zde potkávají rostliny z různých oblastí světa, které by ve volné přírodě nemohly nikdy růst vedle sebe.
Tato intenzivně vedená část zahrady postupně mění charakter a na konci zahrady spíše připomíná velmi kultivovaný lesní porost. Přechodová zóna simuluje jakousi cílenou zanedbanost, nebo lépe řečeno volnost, se kterou si mocná čarodějka příroda zahrává tak trochu podle své nálady.
K nejzajímavějším částem celé zahrady patří horní patro, mimochodem je to místo, na kterém kdysi parkovala auta s návštěvníky této zahrady. V jednu chvíli se paní Beth Chatto rozhodla, že všechno bude jinak. Parkoviště přestěhovala a to původní nechala vybagrovat. Na nové místo nechala navést vrstvu kompostu, a tu pak přikryla bohatou vrstvou štěrku. A do štěrku pak začla sázet převážně suchomilné, anebo alespoň suchu odolávající rostliny.
Na "parkovišti" našly rostliny svůj nový originální domov. Většině z nich se zde daří výtečně, přitom platí, že v těchto místech nikdy nebyla instalována žádná závlaha, ale dobře zvoleným rostlinám toto místo k životu opravdu svědčí. Zahrada se štěrkem byla pro paní Beth jedním velkým experimentem, který naštěstí dopadl dobře. Nakonec toto je ta nejrozumnější cesta, proč proti přírodě bojovat, když to jde udělat tak, že se s ní dá dobře vyjít?
Zahrada paní Beth Chatto je krásným místem, plným překvapení a radostí z harmonických celků i dokonalých detailů. Místo je hojně navštěvované turisty, kteří zde ovšem nehledají pouze inspiraci, ale také různé rostliny, které si můžou koupit v obchůdku, který je součástí této zahrady.
Náš výlet nebyl příliš dlouhý a doufám, že ani ne příliš únavný. Přeji hezký večer nebo den, a dodávám jenom, že se jako vždy těším na vaše návštěvy.
Ivana | 12. října 2010 v 15:51 | 
Zde hledá
Je to nádherné místo. Dovedu si představit, kolik dřiny je za tou krásou schováno, ale určitě ještě více nadšení a lásky k přírodě. Na těhle zahradách obdivuji jejich přirozenost,to jak zapadají do okolí a splývají s ním. Obdivuji i výběr rostlin, záhony vypadají plně,hustě nikde holé místečko a rostliny si nekonkurují. Škoda, že něco takového není vidět i v našich zahradách místo plotů z tújí. Děkuju, Pavle, za milou procházku, byla příjemná.