...zahrada - nejkrásnější obývák ...

Říjen 2010

Červené blato

25. října 2010 v 0:03 | Pavel Ch. |  Od nás


Nedaleko půvabné jihočeské vesničky Šalmanovice se nachází zajímavý přírodní útvar, přírodní rezervace Červené blato. Je to rozsáhlé rašeliniště, které se rozkládá na ploše větší než 300 hektarů. Část rašeliniště je veřejně přístupná, protože zde vede pohodlná, okružní naučná stezka.
PA179550.jpg
Oficiální stezku  z velké většiny tvoří příijemný dřevěný chodník, který se rašelinštěm vine jako podivný velký had. Tento chodník vymezuje  návštěvníkům místa, kudy mohou procházet.  Dřevěný chodník provede návštěvníky bezpečně přes toto zajímavé, velmi podivné místo.
PA179594.jpg
Část rašeliniště je silně poznamenána lidskou působností, kdysi se zde těžila rašelina, ale převážná část rezervace je v původním stavu. Toto místo silně připomíná severskou tajgu, a to nejen na pohled, ale také složením rostlinného i živočišního obyvatelstva. Ze stromů tady můžeme potkat velmi hojnou borovici blatku. V okrajových částech mokřadů doplňuje v porostu běžnou borovici lesní, ale čím hlouběji postupujeme do vnitra území, tím je  borovice blatka častější.
PA179723.jpg
Většina výhledů z chodníku do rašeliniště skýtá tento pohled. Řídké porosty borovic občasně nahrazuje nezdolná bříza a velké porosty nízké vegetace, zejména různé druhy trav a mechů. Z dřevěného chodníku se nesmí setupovat  a vstupovat do rašelinište. Je to částečně z důvodů ochrany přírody, ale také ochrany návštěvníka.
PA179723.jpg
Jednou z dominant přístupné části rašeliniště je toto temné jezero, jehož okrajové části zarůstají typickou mokřadní vegetací. V některých situacích místo působí zcela strašidelně. Jednou jsem se tady ocitl před typickou letní bouří. Nebe se zatáhlo a bezvětří sedlo na blata. Najednou všechno utichlo a slyšet bylo jenom zlověstné ticho. Takhle nějak jsem si představoval třetihory.
PA179638.jpg
Možná si říkáte, proč se se toto místo jmenuje Červené blato, když je všechno kolem tak zelené. A správnou odpověď nabízí právě tento snímek. Je na něm vyfocený typický bahenní mech - rašeliník. A na podzim s prvním výraznějším poklesem teplot - podobně jako je tomu u mnoha stromů - dochází k výrazným barevným změnám. Původně zelené mechy rudnou a touto tmavě červenou barvou na zimní období vybarví celé souvislé plochy.
PA179647.jpg
A když už jsme u toho rašeliníku, je slušné s k němu něco také říct. Je to mech velmi důležitý. Odumřelé části tohoto mechu tvoří velmi často základ příští rašeliny. Rašeliník je mech, který je schopen pojmout obrovské množství vody, proto se používá jako součást některých speciálních zahradnických substrátů, třeba pro pěstování některých druhů orchidejí. Nasákavou schopnost rašeliníku využívali ve velkém i různé přírodní národy jako cennou pomůcku. Důležitý byl zejména pro ženy, které jej používali místo vaty. A kromě červenajícího rašeliníku na fotografii vidíme i dalšího typického obyvatele rašeliniště - dobře známou brusinku.
PA179636.jpg
Život v rašeliníku je i tak velmi pestrý, žije zde celá řada drobných organismů - a mezi nima i mnoho druhů hub.
PA179664.jpg
Dnešní přírodní cestování ukončíme celkem typickým obrázkem pro toto místo. Na snímku vidíme dvě rostlinky. které jsou tady docela běžné. Tenké zelené lístečky v levé části fotografie patří rojovníku. Je to bahenní rostlina, která při pořádném kousku fantazie připomíná zmenšený rododendron. Je s ním nakonec také v příbuzenském vztahu. Za zmínku také stojí rostlina, jejíž listy právě dostaly rudý kabátek. Jedná se o tak trochu kontroverzní druh borůvky. Čeština ji zná pod jménem vlochyně. A proč je vlastně tak kontroverzní? No protože bývá považována za rostlinu s plody nejedlými, nebo až mírně jedovatými. Ale v některých oblastech se prý běžně tyto plody sbírají a bez následků konzumují. Je možné, že jedovaté látky se v některých oblastech vyskytují v silnějších koncentracích, jinde v slabších a místama snad celkem chybí. Asi vás také bude zajímat, jaké nebezpečí hrozí při konzumaci plodů vlochyně. Naštěstí se nejedná o nic dramatického. Způsobuje při větším požití bolesti hlavy, pocit únavy a zvracení. Proto se ji lidově také říká ospalka nebo blevánky. Nejrozkošnější lidový název pro tuto zvláštní rostlinku mají na Slovensku. Tam se jí celkem poeticky říká "šialenica". Při podzimní vycházce už nebylo co ochutnat a  tak vám posílám sice trochu zablácené pozdravy, ale jinak sepsané s čistou myslí. A těším se na vaše návštěvy.

Podzimní krása javorů

23. října 2010 v 22:43 | Pavel Ch. |  O rostlinách
Představte si, že mnozí lidé nechtějí na své zahradě listnaté stromy. Mají pro to silný argument - ze stromu padá listí. Je to legrační. Zatímco listí ze stromů padá jednou ročně, naše auta čmudí celoročně. A přece jsme je přijali mezi sebe. Ale zpátky k tomu listí. I listí samotné může být v jednu chvíli tou největší ozdobou zahrady nebo parku. Zvláště v podzimní době, dochází u stromů k rychlým změnám, které vedou někdy k hotovým ohňostrojům barev. K největším specialistům na podzimní karnevaly patří javory. Tak se spolu podíváme, co vlastně dovedou.
PA099307.jpg
Začínáme pěkně u nás doma. Jedním z naších původních stromů je javor  mléč. Na podzim se jeho listy dovedou pěkně vybarvit. Ne každý podzim přeje barvám stromů stejnou měrou. Důležité je, aby stromy měly dostatek slunce a aby přišlo pár studených nocí. A také velkou roli hraje genetika. Některé kusy vybravují do žluta, jiné se nestydí převléknout se do odstínů rudých barev.
PA088917.jpg
A takto reaguje na podzim javor červený (Acer rubrum). Je to extravagantní skvost, ale má trochu smůlu. Barva jeho listí je od jara až do začátku podzimu "jenom" zelená. A to je pro mnoho zákazníků zahradnictví či zahradních center tak trochu málo. Já ale kouzlo zahrad vidím v proměnlivosti. Je úžasné na rostlinách sledovat ty neskutečné změny, které přichází během roku. A javor červený bych okamžitě vzal na milost v naději, že alespoň na pár dnů v roce způsobí na zahradě malou barevnou revoluci.
PA129400.jpg
Z javorů k největším miláčkům rozhodně patří tzv. javory japonské. Ono to není celkem přesné pojmenování, ale je to takto vžité. Mnoho z nich má schopnost právě na podzim předvádět zcela neskutečné kousky. Zvláště odrůdy se zelenými listy se na podzim pěkně mění. Červenolisté kultivary na pár dnů často získají ještě sytější barvu, ale ty zelené postupně přechází do odstínů žlutých až oranžových. A jestli máte dostatek místa, můžete vedle sebe vysadit více odrůd - to bude teprve barevná paleta.
PA222856.jpg
Zcela neopakovatelné, ale rychle pomíjivé efekty pak přináší první noční mrazíky. Při dostatečné vlhkosti vzduchu, kterou tyto asijské dřeviny přímo milují, vzniká na listech filigránská krajka. Těchto dnů obvykle nebývá za rok příliš mnoho, protože po prvních mrazech listy rychle opadají. Máte-li tu možnost, vyberte se po prvních mrazivých nocích brzo ráno na zahradu. Objevíte poklady, na které jen tak nezapomenete.
PA222878.jpg
U těchto asijských javorů je přímo fascinující, kolik odrůd existuje a jak jsou tyto odrůdy variabilní. Liší se nejenom v barvě, ale i ve tvaru a velikosti listů, nebo ve velikosti celé rostliny. Na obrázku je Acer palmatum ´Little Princess´, který patří k těm nejnněžnějším odrůdám vůbec. Jeho lístečky mají 3- 6 cm apod ledovou kresbou vypadají hódně elegantně.
PA129378.jpg
Pro obdivování půvabu javorů není zcela nezbytné chodit jenom s hlavou v oblacích. Dost krásy se nachází také na zemi, tak tam občas také koukněte, možná budete příjemně překvapeni.
PA222869.jpg
Dokonce i v době, kdy na větvích nezůstal ani jediný lístek, poslední dějství divadla probíhá přímo na zemi. Sejdou se zde všichni aktéři tohoto představení a často se přidají i listy ze sousedních stromů. Někdy stačí se jen trochu ohnout, nebo přidřepnout a můžete se začít kochat. Najednou se před váma objeví zcela nový svět, miniaturní krajina ve které všechno se vším souvisí. Jistě, závisí na míře vnímavosti. Někdo asi uvidí jenom to "pitomé listí", pro jiné, vnímavější duše jsou tu připraveny nenapodobitelné barevné obrázky plné něhy a půvabu.
PA222884.jpg
A pro dnešek se s vámi rozloučím podzimním pohledem na vybarvující se listí javoru šedého (Acer griseum). Je to poměrně vzácná rostlina, ale z času na čas se v zahradnictvích objevuje. Není však moc známý a z jara i v létě působí tak trochu obyčejně. Proto stojí trochu ve stínu svých slavnějších příbuzných. Na podzim kvůli listí a v zimě kvůli půvabné kůře, je však vážně opravdový fešák. Děkuji vám za javorovou pozornost a těším se na vaše návštěvy.

Hřbitovní zastaveníčko

20. října 2010 v 10:40 | Pavel Ch. |  Co se nevešlo jinam
Ne nelekejte se prosím. Nebude to nic hororového ani nic k pláči. Hřbitovní kultura mimo jiné také patří i k trochu zahradnickým záležitostem. A  doba, ve které vkládám tento článeček patří více vzpomínkám na blízké zesnulé, takže možná teď je ta správná chvíle podívat se na hřbitůvky i pohledem zahradníka.
PA160093.jpg
Začneme možná trochu tradičně, u nás. Naše hřbitůvky ale jistě znáte, tak snad nebudete mít nic proti tomu, když navštívíme několik míst v Evropě a podíváme se v tichosti a s pietou na trochu jiné kultury. Doufám, že mi odpustíte malý zásah do části fotografií, kde jsem si dovolil smazat jména rodin vypsaných na náhrobcích. Cílem dnešního zastavení není nic jiného než se podívat, jakou úpravu hřbitovů můžete potkat v některých jiných zemích.
P8051679.jpg
Naši malou exkurzi začneme na francouzském venkově. Mnoho lidí, které znám tvrdí, že Francie jim nesmírně přirostla k srdci. Když jsem se  ptal proč, jednou jsem dostal tuto odpoveď: "protože jsme si v mnoha ohledech s Francouzi velmi podobní..." To nemůžu a ani nechci moc posuzovat, ale tento hřbítůvek se od těch naších opravdu významně neliší.
P9107253.jpg
To v Anglii je všechno jinak. V zájmu objektivity musím přiznat, že tady jsem navštívil několik hřbitůvků, ale všechny byly malinké jak dlaň, na půvabném anglickém venkově. Jejich styl byl ale vždy stejný. Celá plocha  řbitovu byla zatravněná a staré náhrobní kameny se často až příliš povážlivě nakláněly do stran.
P7056906.jpg
Náhrobní kameny tu často porůstá mech i lišejníky a vytesaná jména jdou někdy přečíst jenom stěží. Ale anglické hřibtůvky byly vždy úhledně udržované a šla z nich cítit atmosféra časů hodně dávno minulých.
P8243356.jpg
Cestou z Anglie se na chvíli zastavíme v Holandsku. Tento hřbitov mě překvapil jednoduchostí a jakýmsi jednotným stylem. Všechny hroby měly velmi podobnou úpravu, dokonce i nápisy na náhrobních kamenech byly ve většině případů psané velmi podobným písmem.
P8285664.jpg
V Holandsku se ale ještě na chvíli zdržíme a podíváme se na jeden zcela jiný hřbitůvek.
P8285685.jpg
Jsme totiž v holandském městečku, kde se nachází velké množství zahradnických pěstitelských firem. Tato skutečnost se neuveřitelně odráží i na tomto místě. Přetlak okrasných dřevin znamená, že právě na tomto hřbitůvku se dají objevit takové druhy rostlin, které se jinak vyskytují spíše ve specializovaných sbírkách nebo na soukromých zahradách.
P8285701.jpg
Jsme stále v Holandsku, na stejném hřbitůvku. Jednotlivé hroby zabírají minimální plochu, ale jsou velmi pestré a nápadité. Úprava hrobů a jejich výzdoba je ve srovnání s našimi hřbitovy zcela odlišná.
P8253921.jpg
A teď se na okamih přesuneme do Německa. Na rovinu ale musím přiznat, že nejsme na opravdovém hřbitově. Hrobečky jsou pouze fiktivní, protože se nacházíme právě v areálu zahradnické školy. Zde mají studenti vyhrazené místo pro své studentské práce a výzdoba hrobů jak se zdá, tak tvoří také náplň jejich studia.
P8253952.jpg
Takže se díváme na různé varianty řešení úprav hrobů, jak to ve svých studentských projektech prezentovali někteří studenti zahradnictví v Německu.
P8214080.jpg
 A abychom rozehnali pošmournou a zamračenou náladu podzimu, naše putování ukončíme opět na venkově, ale za krásného letního počasí. Jsme na malinkatém hřbitůvku jedné z nejmenších evropských zemí - v Lichtenštějnsku.
P8214072.jpg
O velikosti, respektive malosti tohoto knížectví nejlépe svědčí fakt, že hlavní město země - Vaduz má méně než 6000 obyvatel. A teď se nacházíme v malé v podhorské vesničce, jejíž hřbitov také svědčí jak o nedostatku prostoru, tak asi i malém počtu obyvatel. Na druhou stranu však vystavuji obrovský kompliment místním lidem za to, v jakém úhledném, čistém a útulném pořádku dovedou uchovat svůj maličký hřbitůvek.
Doufám, že jsem vám dnešní, trochu neveselou procházkou příliš  nepohoršil náladu. Příště snad bude zase něco o trošku veselejší. Děkuji vám a těším se na vaše návštěvy.

Obrázky z Třeboně 2

15. října 2010 v 22:38 | Pavel Ch. |  Zahradník v montérkách
V září jsem vás pozval na pomyslný minivýlet do Třeboně, podívat se jak daří trvalkovému záhonu, který jsme zakládali v jarní sezóně. A také jsem slíbil, že se na místo podíváme, jestli průběh počasí nezastaví vývoj na podzim kvetoucích druhů. Protože počasí bylo tentokrát na naší straně, podzimní rostliny ještě měly čas nakvést. Fotografie uveřejnéné v této zkrácené reportáži byly pořízeny 15.10.
PA159502.jpg
Celý záhon začíná nízkou podzimní astrou. Je to poměrně aktivní druh, který má tendenci se rozrůstat do prostoru. Proto se nachází na samotném okraji záhonu, kde je ze tří stran v rozrůstání silně omezený. Pro úplnost - je kultivar Kristina, od druhu Aster dumosus.
PA159503.jpg
V popředí tohoto obrázku se nachází málo známá, zato velmi vděčná a skromná vyšší trvalka krásnoočko - Coreopsis tripteris. Kvete od konce srpna drobnými žlutými květy.
PA159507.jpg
A tento snímek je hlavním předmětem zájmu dnešního povídání. Je to totiž typicky podzimní skupina trvalek. Dominantním prvkem této sestavy je slunečnice - Helianthus ´Lemon Queen´. To je ten velký žlutý trs. Tato kytka patří také do velké skupiny opomíjených trvalek. Vysoké trvalky to v naších zemích mají sakra těžké. Pěstitelé je moc nenabízí, neboť zákazníci je moc nechtějí. A nechtějí je proto, že je moc neznají. No jak by je znali, když je pěstitelé moc nepěstují. A média o nich moc nemluví, protože ... No je to trochu zakletý kruh. Vysoká fialově purpurová rostlina poblíž plotu je jedna z podzimních aster - Aster ´Crimson Brocade´.
PA159511.jpg
A s tímto obrázkem se prozatím rozloučíme. Jak jste jistě poznali, jedná se o stejnou trvalkovou skupinu, jaká byla na předešlém snímku. Jenom obrázek byl pořízený z opačného pohledu. Zdá se, že při troše štěstí ani květinové záhony nemusí být na podzim úplně smutné. Děkuji vám za vaši pozornost a těším se na vaše návštěvy.

www.fotoflora.cz a další fotohádanka

14. října 2010 v 23:20 | Pavel Ch. |  Od nás
S potěšením si dovoluji pozvat vás na exkurzi na naše hlavní pracovní stránky www.fotoflora.cz
Původně jsme cítili, že po čase je důležité některé informace aktualizovat a fotografie doplnit o lepší a aktuálnější. Nakonec se tento záměr poněkud zvrtl a naše webové stránky dostaly zcela nový kabát i obsah.
Koláž fotoflora 1.jpg
Na stránkách www.fotoflora.cz se můžete dozvědět trochu více o naší práci, ale chápu, že to nemusí zajímat každého. Ale pro zahradnické nadšence je zde k dispozici mnoho zajímavých inspirací a několik stovek celkem nových fotografií.
javor fotoflora.cz.jpg
Fotografie rostlin jsou rozdělené do několika přehledných kategoriíií, takže se můžete potěšit mimo jiné třeba pohledem na trvalky, jehličnany, zeleninu, růže, ale najdete zde i fotky celkových pohledů na zahradu v různých ročních obdobích. A jestli máte smysl pro detail, můžete se podívat třeba na kůru stromů a žasnout nad tím, jak rozmanité a krásné můžou být jednotlivé typy kůry.
borůvky fotoflora.jpg
A myslím, že mám ještě jednu dobrou zprávu. Pro milovníky kanadských borůvek jsme na naších stránkách připravili velmi obsáhlý a podrobný návod na pěstování těchto rostlin, pár informací o jejich historii, odkazy na stránky, které se borůvkám věnují a také popis mnoha odrůd borůvek částečně doplněný fotografiemi jednotlivých kultivarů. Samozřejmě nemůžu mít žádnou jistotu, ale domnívám se, že na českém webu se jedná o nejkompletnější soubor informací o těchto rostlinách soustředěný na jediném místě.

Ale dost bylo chlubení, už opravdu nastává čas na avizovanou fotohádanku. Opět hrajeme o kalendář Lavičky 2011. Dnešní otázka je, i není těžká. Prosím, zkuste uhodnout, jaká rostlina je na obrázku.
hádanka 1.jpg
Hádání je těžké v tom, že vám o této rostlině vůbec nic neprozradím. A lehké je to proto, že přesně tento konkrétní snímek se nachází na našem zrekonstruovaném webu www.fotoflora.cz
A tam je rostlina popsaná názvem, který je výherní. Tak jestli máte chuť a náladu, a navíc by vás kalendář potěšil, zkuste hádat. Na vaše návštěvy se zase těším.

Netradiční dekorace

13. října 2010 v 23:57 | Pavel Ch. |  Co se nevešlo jinam
Dnes vám toho mnoho nenapovídám. Ukážu vám několik letně podzimních dekorací, kterými lze na kratší čas vyzdobit zahradu, místo pod pergolou,  či stůl nebo stolek při příležitosti očekávané návštěvy. Některé aranžované kompozice pochází ze zahraničí, něco málo je z naší dílny. Zcela nepochybně můžou některé kompozice působit ztrěštěně, možná až bláznivě. Ale úkolem tohoto blogu je  přeci představovat i jiné pohledy na zahradnictví, než na jaké jsme zvyklí.
V komentářích budu stručný, ty nechám více na vás.
P8190531.jpg
Takto může třeba vypadat stůl, když sice čekáte návštěvu, ale opravdové pohoštění nechystáte. Je to jenom iluze, kdo by posnídal suchá soukvětí hortenzií?
P8250331.jpg
A toto je velmi podobná situace té předešlé. Nic než fikce, ale v moderním duchu.
P8250051.jpg
Aranžmá v oranžovém duchu, souvislosti s politikou prosím nehledejte. To je kombinace efektu s možným užitkem. Až s návštěvou dostanete chuť na něco dobrého, trochu vitamínu C čeká na svou chvíli.
P8250364.jpg
Když je vám pro návštevu líto kávy či čaje, můžete nabídnout třeba rozchodník. Je možná hezčí, ale moc  neosvěží.
P8270291.jpg
Tak tato mísa rozhodně poslouží jak pro duši tak pro tělo.
P8270240.jpg
Pro vyjádření citů se obvykle používá květina, ale má-li láska také trochu projít žaludkem, borůvkové srdíčko může být jedním z nejlepších způsobů, jak opravdu potěšit svoji milou či svého vyvoleného.
P9230020.jpg
Přírodní dekorace lze zvládnout na mnoho způsobů, ta "naše" je stoprocentně přírodní a také výrazně nízkonákladová, ale koukat se na ni musíte hodně rychle, dlouho nevydrží.
P9210101.jpg
O něco delšího trvání si můžete užít s dřevěným podnosem, ve kterém jsou naaranžovány prvky, které na venkovní zahradě vydrží dlouho hezké. Toto už není tak nízkonákladová akce, ale možná si vaše zahrada něco podobného z času na čas také zaslouží.
Děkuji za pozornost a na vaše návštěvy se zase  těším.

Půvabná zahrada paní Beth Chatto

12. října 2010 v 0:13 | Pavel Ch. |  Anglie
Tak dnes se opět pobalíme a vyrazíme spolu na cesty. Zůstanete sice u svých počítačů, ale přeneseme se společně na podzimní toulání po jedné krásné anglické zahradě. Náš dnešní cíl leží několik kilometrů východně od města Colchester, shodou okolností v jedné z nejsušších oblastí Anglie. A podíváme se na zahradu, která letos slaví své kulaté výročí. Byla založena v roce 1960, takže jí je přesně padesát.
foto 02.jpg
Zahradu tenkrát založila paní Beth Chatto a ještě minulý rok, když jsme zahradu navštívili, jsme tuto čipernou dámu potkali v pracovním nadšení, a věřil bych tomu, že stejné nadšení projevuje i nadále. Místo, které pro zahradu zvolila je velmi jedinečné. Zjednodušeně řečeno, je dvouúrovňové. V dolní části se nachází systém několika vzájemně propojených vodních nádrží, se kterými zde vzniklo jakési malé vlhké údolí.
foto 09.jpg
Po obou stranách kolem nádrží jsou provedeny obsáhlé výsadby stromů, keřů a trvalek. Ty nejstarší stromy mají opravdu padesát let, takže zahradu krásně rámují a propujčují ji atmosféru pohody a klidu. Zvláštností tohoto místa je seskupení rostlin. Paní Beth Chatto vybírala tak, aby rostliny měli co nejlepší podmínky k životu. Ale na jednom místě se zde potkávají rostliny z různých oblastí světa, které by ve volné přírodě nemohly nikdy růst vedle sebe.
foto 06.jpg
Tato intenzivně vedená část zahrady postupně mění charakter a na konci zahrady spíše připomíná velmi kultivovaný lesní porost. Přechodová zóna simuluje jakousi cílenou zanedbanost, nebo lépe řečeno volnost, se kterou si mocná čarodějka příroda zahrává tak trochu podle své nálady.
foto 07.jpg
K nejzajímavějším částem celé zahrady patří horní patro, mimochodem je to místo, na kterém kdysi parkovala auta s návštěvníky této zahrady. V jednu chvíli se paní Beth Chatto rozhodla, že všechno bude jinak. Parkoviště přestěhovala a to původní nechala vybagrovat. Na nové místo nechala navést vrstvu kompostu, a tu pak přikryla bohatou vrstvou štěrku. A do štěrku pak začla sázet převážně suchomilné, anebo alespoň suchu odolávající rostliny.
P9096369.jpg
Na "parkovišti" našly rostliny svůj nový originální domov. Většině z nich se zde daří výtečně, přitom platí, že v těchto místech nikdy nebyla instalována žádná závlaha, ale dobře zvoleným rostlinám toto místo k životu opravdu svědčí. Zahrada se štěrkem byla pro paní Beth jedním velkým experimentem, který naštěstí dopadl dobře.  Nakonec toto je ta nejrozumnější cesta, proč proti přírodě bojovat, když to jde udělat tak, že se s ní dá dobře vyjít?

foto 04.jpg
Zahrada paní Beth Chatto je krásným místem, plným překvapení a radostí z harmonických celků i dokonalých detailů. Místo je hojně navštěvované turisty, kteří zde ovšem nehledají pouze inspiraci, ale také různé rostliny, které si můžou koupit v obchůdku, který je součástí této zahrady.
Náš výlet nebyl příliš dlouhý a doufám, že ani ne příliš únavný. Přeji hezký večer nebo den, a dodávám jenom, že se jako vždy těším na vaše návštěvy.

Plantarium 2010 a fotohádanka

5. října 2010 v 0:38 | Pavel Ch. |  Holandsko
V  srpnu jsem na tomto blogu uveřejnil upoutávku na blížící se školkařský veletrh Plantarium v nizozemském Boskoopu, slíbil jsem však také, že se snad spolu na tuto akci vypravíme a podíváme se, co zajímavého přinesla. Nebylo toho nijak málo, opět se objevilo několik velmi zajímavých novinek, které se pravděpodobně budou chtít dostat i na náš trh. Některé z novinek zajisté rádi uvítáme na naších zahradách, na jiné si budeme muset dát trochu pozor, protože v naších klimatických podmínkách to určitě nebudou mít jednoduché. Při nakupování rostlin v příštích letech to bude určitě chtít projevit kousek nadšení, ale i kousek zdravého rozumu, opatrnosti a lehké nedůvěry.
P8266188.jpg
Začneme trochu odlehčeně, protože i květiny v touze po popularitě útočí na emoce zákazníků i zákaznic skrze vyvedené sexy oblečení. Heboučké listy čistce sice můžou na těle působit příjemně, ale co ty šípky? Teď nevím, jestli mají přitahovat, nebo svoji majitelku spíše bránit. Odpovědeli by možná floristé, kteří na tomto modelu pracovali. A co vy, milé dámy, jak vy hodnotíte tento kousek?
P8266005.jpg
Ale teď už si budeme povídat vážně. Na obrázku vidíme jednu z hlavních oceněných rostlin. Tento zvonek získal zlatou medaili, porotce zajisté okouzlila nejenom rostlina samotná, ale i celkový dojem z vynikajícího naaranžování celé expozice. Celé jméno této půvabné rostliny zabere hodně místa : Campanula formanekiana ´Crown Princess Bellflower White´. Původní botanický druh tohoto zvonku pochází z řeckých hor, kde je prý zvyklý na vysoké denní a nízké noční teploty. Rostlina je  určena zejména pro dekoraci oken, teras i interiérů.
P8266128.jpg
Každoročně se na Plantariu objevují nové a nové odrůdy plaménků, neboli klematisů. Na obrázku je odrůda Angela, která se také může prodávat pod jménem Zoang. tento plamének získal rovněž zlatou medaili, i když znalci plaménků můžou namítnout, že takto podobně vypadá i odrůda Piilu. Angela má však o něco větší květy, které můžou mít v průměru až 7 -10 cm. Kvete v jarním období i v létě. Jarní květy mají 8 okvětních lístků, zatímco ty letní jenom 6. Rostlinka vznikla v roce 2000, jméno dostala v roce 2003 a v roce 2010 začíná významněji dobývat zahradnický trh.
Gerbera Garnikkii (Garvinea ser.).jpg
Když už jsme u těch zlatých medailí, musíme se přistavit u této gerbery, která byla oceněna rovněž nejdražším kovem. Jmenuje se Garvinikki a je vlastně součástí větší série, která se pro změnu jmenuje Garvinea. Tyto drobnokvěté a nutno podotknout velmi půvabné gerbery jsou prezentovány jako mrazuvzdorné trvalky. Vůbec bych se proto nedivil, kdyby vtrhli i k nám s tímto přívlastkem. Oficiální tisková zpráva ale uvádí, že rostliny jsou mrazuvzdorné do teploty -5 stupňů C. A moje zcela neoficiální zkušenost dodává, že mrazuvzdornost bude také závislá od délky trvání nízkých teplot. Jinými slovy, čím déle mrazy trvají - i když nejsou silné - tím větší riziko poškození hrozí. Tak až budete obdivovat tyto květy v katalogu nějaké zásilkové firmy, buďte radši nohama na zemi.
Dahlia Veracruz zl.jpg
A ještě jedna zlatá medaile. Tu dostala jiřinka Veracruz ze série tzv. Azték kultivarů. Největší zvláštností této odrůdy je relativně obří květ na velmi nízké rostlině. Kompaktní vzhled rostliny bude pravděpodobně znamenat ideální možnosti pro pěstování této odrůdy ve vyšších nádobách na terasách a balkónech.
P8265772.jpg
Hlavní cenu zahradnických žurnalistů získal projekt pěstování zeleniny v nádobách. Mám-li být upřímný, nevidím extra velké možnosti úspěchů při pěstování zeleniny v poměrně malých květináčích. Saláty se třeba pěstují metodou, že se hustě vysejou a potom se celý porost kompletně seřízne těsně nad zemí - úrodu pak tvoří hrst mladých lístečků, dobrých spíše pro dozdobení jídla než pro opravdový požitek ze zeleniny. A brambory? Kolik se jich asi může urodit v takovém kbelíčku?  Ale je tu jiná - mnohem důležitější skutečnost. Před pár lety se na těchto veletrzích zelenina vůbec neobjevovala. Letos jí právě žurnalisté z celé Evropy udělili svou hlavní cenu. To vypovídá o tom, že i v uspěchaném životě se přestáváme pomalu spoléhat na supermakety a že si trochu čerstvých potravin chceme alespoň pro radost vypěstovat sami. Že se tomu divíte? V západní Evropě je to už tak. Kdy se k nám  vášeň pro pěstování zeleniny zase vrátí, to přesně nevím. Ale dá se čekat, že se tak stane.
P8265929.jpg
Možná vás trochu napínám, protože v nadpisu je uvedena také naše tradiční fotohádanka, a zatím kde nic, tu nic. Tak je tady. Hrajeme o slíbený kalendář Lavičky 2011, proto otázka nemůže být až tak lehká. Kalendář Lavičky 2011 může získat první soutěžící, který správně uhodne, jak se jmenuje rostlina na obrázku. V nápovědách budu nesmírně stručný - prozradím jenom, že na tomto blogu už jednou o ní byla řeč. Tak se nebojte a hrajte. Těším se na vaše návštěvy.

Nástěnný kalendář Lavičky 2011

2. října 2010 v 0:13 | Pavel Ch. |  Kalendář
Tak jako i po minulé roky, i letos vydáváme  mírně netradiční zahradnický kalendář. Pro příští rok jsme snad opravdu vybrali  neokoukané téma - zahradní lavičky. Nejdříve si trochu kalendář představíme, no a potom se podíváme i na lavičky samotné.
Lavičky titulka upr..jpg
Tak takto vypadá titulní stránka. Když je kalendář sbalený, je ve formátu A4. K tomuto kroku jsme přistoupili z důvodu snadnějšího zasílání poštou. Ale jakmile se kalendář otevře, jeho formát se změní na A3. Povedlo se to díky tomu, že v horní části je sešitý jako sešit a je tištěný oboustranně. A abych nezapoměl, pro firmy je důležité vědět, že v dolní části je pevný kartonový pruh bílé barvy (široký 5 cm), určený pro umístnění firemního loga či reklamního sdělení. A když se kalendář otevře, vypadá takto:
foto lavickablog.jpg
kalendariumblog.jpg
Bílý proužek, který vznikl při vkládání obrázků samozřejmě v kalendáři není. Plocha je souvislá, ve světle hnědé barvě. Horní obrázek se přirozeně s každým měsícem mění, ale dolní proužek s pěti obrázky je vždy stejný. Kalendárium je se jmény i státními svátky a kromě českého je zde i slovenské.
modrá lav.jpg
Na ochutnávku vám chci ukázat ještě jeden obrázek, který v kalendáři najdete. Naše zahradnické kalendáře si povětšinou objednávají organizace a firmy, které je používají ke konci roku jako firemní dárek. Vycházíme však  vstříc i jednotlivcům, kteří si objednávají třeba jenom po jednom kusu, pro vlastní malou radost. Kromě klasického nákupu kalendář můžete také vyhrát a mít ho celkem zdarma, respektive za svoji šikovnost. Bude to právě tento kalendář, který budete moct na tomto blogu vyhrát při dalších dílech záludného foto hádání. Ti z vás co bydlí v jižních Čechách, můžou kalendář také vyhrát při poslechu Českého rozhlasu České Budějovice, kde Zahradník na cestách mluví každý pátek po 16. hodině. A občas se tam také soutěží a kalendář Lavičky 2011 je malou odměnou pro nejrychlejší šikulku. A když už jsme u toho, tento kalendář můžou také zdarma získat čtenáři slovenského časopisu Záhradkár, ale musí si pozorně přečíst 11. číslo. Redakce pro ně připravuje tuto možnost, ale pravidla soutěže zatím sám přesně neznám. Možná bude malé překvapení  připraveno i pro čtenáře časopisu Flóra na zahradě, ale tam pravidla také neznám přesně. A kdyby vás nebavilo čekat, jestli vám výhra spadne z nebe, prostě mi napište na tento blog.
P5204457.jpg
Také se patří vysvětlit, proč jsme jako tému pro kalendář vybrali lavičky. No je to celkem snadné, lavičky totiž potřebují pomoct. Je to krásný zahradní doplněk, který celkem mění vzhled zahrady i parku. Lavičky zpomalují chůzi, nutí k zastavení i přemýšlení. Pohled z lavičky na zahradu je celkem jiný, objeví se vám nová zákoutí a snad i detaily, které před tím zůstaly dokonale utajeny. I krása rostlin vynikne jinak, když je poblíž hezká lavička. Lavička je sice hlavně na sezení, ale také spoluvytváří celkovou atmosféru zahrady, která může být najednou mnohem romantičtější.
P8071778.jpg
A ještě jedna důležitá věc. Nevím jestli to vnímáte jako já, ale mám pocit, že se na některých místech u nás lavičky stávají vymírajícím druhem. Mizí z parků ve strachu z vandalismu, či z možného "nevhodného" využívání, respektive zneužití lidma z okraje společnosti.
P8082069.jpg
V zahradnicky vyspělých zemích plní lavičky jedno úžasné poslání. Jsou totiž častým darem osob či institucí, obdarovanými jsou pak města, obce, nebo správcové různých veřejných prostranství. Lavičky se ve venkovních prostorech instalují pro veřejné užívání obvykle při vzácné události, nebo na památku lidem, kteří měli k místu vzácný vztah, nebo jenom jako poděkování někomu za něco. Na opěradle lavičky tato důležitá informace obvykle nikdy nechybí.
P8113721.jpg
Některé obrázky z tohoto povídání v kalendáři nenajdete, jsou jenom tady. Ale zaslouží si to, poslouží alespoň pro lehký úsměv, možná i pro inspiraci. Třeba tato lavička, motoristé by nejspíše řekli, že je to typický hybrid - lavička s kombinovaným pohonem. Při uklízení ze zahrady se dá nést, vést i tlačit...
P9107724.jpg
A pro dnešek se rozlučíme s pohledem na tuto romantickou lavici. Vypadá, jako by jí bylo sto let. A jestli ji někdo rychle nepřizpůsobí rostoucímu stromu, patrně už dlouho pohromadě nevydrží. Děkuji vám za vaši lavičkovou pozornost a těším se na vaše návštěvy či komentáře. Mimochodem právě v komentářích ještě najdete pár informací o tom, kolik korunek kalendář stojí a jak probíhá jeho distribuce.

Vůně anglického podzimu

1. října 2010 v 0:17 | Pavel Ch. |  Anglie
Nedávno jsme se věnovali rostlinám, trochu jsme se zamysleli nad některými zvyky, takže si myslím, že opět nastal čas cestování. Přivoníme si zlehka k podzimu, jak se mu daří u zahradníků v Anglii. Dnes nenavštívíme jediné konkrétní místo, ale opravdu zkusíme nasát trochu pravé podzimní nálady.
P9237377.jpg
Tak prosím - toto umí snad jenom přísavník. Tato moc zajímavá rostlina je přes léto tmavě zelená, ale stačí na podzim pár studených nocí a všechno se mění do odstínů barvy červené. Nejlépe se ovšem vybarvují ty části rostlin, které jsou v létě vystaveny přímému působení sluníčka. Ty ve stínu většinou jenom zhnědnou.
P9107264.jpg
Přicházíme s pietou a v tichu, tak prosím nerušit. Jsme na malém venkovském hřbitůvku, ty mám jako zahradník  velmi rád. Zajímá mě porovnávat, jaká úprava hrobů převažuje v jednotlivých zemích. V tomto případě vítězí jednoduchost. Kvetou tady bramboříky a moc jim to sluší. Kdoví jenom, jak asi hrůbeček vypadá z jara, či v létě.
P9107739.jpg
Někdy se však vyplatí zvednout oči od země trochu výše. A uvidíme stromy, které však  v Anglii asi nikoho moc nepřekvapí. Mají jich tu hodně a přistupují k nim obvykle s velkou úctou. Zejména v parcích a zámeckých zahradách rostou krásné, staré kusy, často tak pěkné jako tento jírovec. A pod ním, kolem dokola stojí krásná lavička. Kdyby na to přišlo, usadila by se na ní půlka mateřské školky.
P9237419.jpg
A z parku nakoukneme trochu do soukromí. Vím, asi se to moc nemá, ale anglické předzahrádky bývají často otevřené tak, aby do nich bylo vidět i z ulice. Nakonec nejsou důvody před sousedy utajovat své zahradnické umění. Tak tam spolu se mnou koukněte, možná budete souhlasit, že v jednoduchosti je krása.
P9085982.jpg
Ze soukromí rychle spěcháme do jedné botanické zahrady. Tato je v univerzitním měste Cambridge, některé její části jsou moc zajímavé. Třeba tato fontána není jenom z dálky dobře vidět,  je také hezky slyšet.
P9259130.jpg
V botanické zahradě ještě chvilku zůstaneme, jenom si odskočíme do hlavního města. V londýnské zahradě v Kew funguje cosi hodně zvláštního. Setkávají se tu rostliny z celého světa. S nima tu ale bydlí i různé druhy ptactva, které si třeba takto v klidu randí na trávníku. Kolem chodí lidé a buď je fotí, krmí, nebo ignorují, obvykle jim nikdo neubližuje. Také jsem jednou viděl jak kachna s rodinou málem způsobila kolaps na jedné z rušných křižovatek města. Rozhodla se projít uhlopříčně na druhou stranu. Až se jí to povedlo, auta se rozjela bez náznaků emocí.
P9237469.jpg
A rozloučíme se ještě jedním pohledem do soukromé předzahrádky. Listí pokrývá půdu i chodníky a už je jisté, že podzim bere svou vládu celkem vážně. Ale když se podíváte z okna na své zahrádky, možná se vám nabídne stejně hezký pohled. Tak vám přeji z podzimu jenom to hezké a romantické a ať vás baví jeho barvy i vůně. A abych nezapoměl - těším se na vaše návštěvy.