...zahrada - nejkrásnější obývák ...

Březen 2010

Přečtěte si v dubnu

29. března 2010 v 22:40 | Pavel Ch. |  Upoutávky na články v časopisech
Další měsíc utekl jako voda a zase nastal čas připomenout si, co zajímavého si můžete přečíst v zahradnicko-zahrádkářském tisku. Do časopisu Zahrádkář (www.zahradkari.cz)
jsem pro vás připravil článek o pierisech, krásných vřesovcovitých rostlinách. Dozvíte se zde něco o pěstování a také vám představím několik odrůd, které se již celkem běžně dají koupit v zahradních centrech.
Časopis Flóra na zahradě (www.floranazahrade.cz) vás v rubrice "Zahradník na cestách" pozve na jeden ze zámků na řece Loiře, ve Francii. Podíváme se na
zahrady tohoto zámku. Nevynecháme ani trochu povinné historie. Dějiny zámku se trochu podobají článkům z bulvárního tisku. Jeden panovník a dvě dámy - jedna manželka, druhá milenka - a každá tu měla svoji zahradu. Obě dodnes existují - teda ty zahrady samozřejmě, a symbolicky je rozděluje hlavní vstupní cesta na zámek. Na zámku je to hezké nejenom historicky, ale také zahradnicky. Nakonec komu se chce číst, může na to mrknout osobně.
Časopis Flóra na zahradě (www.floranazahrade.cz) v tuto dobu také vydává svůj speciál, který je pro předplatitele zdarma, ale dá se také koupit na stánku. Letos je speciál věnovaný trávníkům. Zde najdete dva moje článečky. Jeden je o trávníkových náhradách. Možná to zní trochu podivně, ale jsou situace, kam se prostě klasický trávník nehodí. Do prudkých svahů, nebo do míst, kde by sečení bylo složité, drahé, či pracné. Pro tento účel je několik výtečných rostlin, které trávník celkem pěkně nahradí.
Druhý článek je
trochu z jiného soudku. Co dělat, aby jste svůj trávník měly pod kontrolou? Aby nelezl, kam se to nehodí. Třeba do okrasných záhonů. Existuje několik možností, jak toho dosáhnout. A také vám ukážu, jak to dopadne, když se na trávník nedá pozor. Jejda, udržovat tyhle místa opravdu není příliš zábavné. Přeji vám příjemné dubnové počtení.

Z naší zahrady - díl 1.

25. března 2010 v 23:28 | Pavel Ch. |  Od nás
Na základě jednoho většího impulsu a několika malých slovních pošťouchnutí jsem se rozhodl ukázat vám několik situací z naší zahrady. Nebude to velkolepá galerie prvotřídních fotografií. Ukážu vám 3 části zahrady, které se budu snažit z jednoho místa fotit vícekrát za rok. Chci vám totiž představit pár rostlin, které se u nás moc nepěstují, přitom se jim u nás velmi dobře daří. A jsou hezké, alespoň já je mám moc rád. První fotka je jenom pro pozitivní naladění a má pouze ilustrační charakter.
A teď již ke zmíněným rostlinám. První sada obrázků nebude moc přitažlivá. Fotografie pochází z 23.3. a ukazují, že naše sledované rostliny ještě nejsou vlastně pořádně vidět.
Přesněji řečeno, z dálky nejsou vidět. Ale musel jsem pořídit fotku trochu z větší vzdálenosti, aby jste se v příštích návštevách podle kmene a kamenů v chodníku zorientovali, jak naše rostliny rostou.
Při lehkém naklonění nad záhon něco vidět přeci jenom je. Mladé rašíci pupeny jsou ještě žluté barvy, protože ještě před chvílí byly ukryty pod vrstvou starých, uschlých listů. Je načase rostlinku představit. Původní botanický druh pochází z Kavkazu, kde by měl obývat vlhká místa v lesích a u břehů horských toků. Tato rostlina se jmenuje Brunnera, ale rostliny na naší zahradě reprezentují jednu z několika krásných odrůd. Ta "naše" se jmenuje Brunnera 'Jack Frost'. Jestli ji nezničí slimáci, kroupy nebo jiná nečekaná okolnost, budu Vám ji snad ukazovat častěji.
Teď se podíváme na jiné místo.
Na tomto místě nám rostou rostliny, které kdysi patřily do rodu rdesno (Polygonum). Nyní se vědecky označují jako Persicaria, česky ani přesně nevím. Jsou to trvalky, které začínají být hezké od poloviny léta a vydrží jim to obvykle až do pozdního podzimu. Aby alespoň nějaký efekt nastal trochu dříve, mezi jednotlivými trsy jsou v malém počtu vysazené cibule okrasných česneků. Až to tady začne vypadat trochu k světu, na toto místo se opět podíváme.
P3230635.jpg
A aby jste neřekli, že Vám ukazuji jenom půdu a pár suchých trsů čehosi, alespoň jeden malý celek. Toto je modelová, čiže tak trochu ukázková (stále však ve vývoji) zahrada. Je to tip jakoby malé městské zahrady. Plocha této zahrady je 90 m čtverečních, t.j. necelý ar. I když dnes většina populace upřednostňuje zahradu ryze rekreační, myslíme si, že i na malé ploše je možné zkloubit odpočinek s užitkem a v kulturním a čistém prostředí vypěstovat trochu zeleniny a odpočinout si pod listnatým stromem. V levé části snímku je čerstvě vysazený živý plot z javoru babyky - zatím ještě není dobře vidět. Při plotovém sloupku končí náš pozemek. Ani dřevěný altánek v levé horní části snímku, ani skleník v pozadí už nejsou na našem pozemku. Zelená terasa pod stromem je určena k posezení a odpočinku, záhony k pokleknutí a k práci. Až se tu něco změní, ukážu vám to.

Na návštěvě For Garden 2010

20. března 2010 v 9:23 | Pavel Ch. |  Veletrh FOR GARDEN
Když jsem na začátku listopadu psal, že zahradnické jaro začne v Letňanech, ani jsem netušil, jak výstižné a přesné to je. V pátek 19.3. jsem veletrh navštívil a nejenom atmosféra, ale opravdu i počasí po opravdu dlouhé době nastavilo svou jarní tvář. V této příjemně jarní atmosféře se nesla i celá výstava. Organizátoři akce spojují do jednoho bloku více akcí, takže kromě zahradnického programu běží souběžně i další výstavy, třeba pro seniory nebo naopak pro malé děti a jejich rodiče. Při komentování mých pocitů se budu ovšem držet jenom zahradnické výstavy For Garden.
Na veletrhu se představilo mnoho firem různého zaměření. Silné zastoupení měli obchodní firmy, které nabízí různé doplnky a drobnosti pro zahradu i interiér. Na veletrhu se daly nakoupit i různé druhy rostlin, za velmi přijatelné ceny byly k vidění třeba různé druhy orchidejí, a to dokonce i druhy, které se v květinových prodejnách neobjavují příliš často.
Asi nejpočetnější zastoupení měli obchodníci se zahradním nábytkem. Některé druhy nábytku byly velmi pěkné a v případě nutnosti bych neměl problém vybrat si dle svého vkusu opravdu hezkou lavici či stůl.
Velmi mě potěšila jedna z expozic firmy na zahradní nábytek. Jedná se o českou firmu, která postavila svou existenci na vlastním výrobním programu. Na rozdíl od mnoha jiných, které vyrábí své lavice ve stejném provedení jako začátkem devadesátých let, tento výrobce dodáva zahradní nábytek v novém, velmi evropském stylu. Kromě pěkného řemeslného provedení je tento nábytek zajímavý i velmi přijatelnými cenami. V případě zájmu kontakt na tohoto výrobce rád sdělím.
Na veletrhu nechyběly ani firmy, které obchodují se zahradními kameny a různými výrobky z kamenů.
To nejlepší, alespoň z mého pohledu si nechávám na konec. Na veletrhu jsem potkal firmu, která vyrábí zajímavé věci z vrbového proutí. A nejsou to jenom výrobky ze suchého proutí, ale také živé vrbové stavby. Tato firma nabízí výstavbu různých vrbových tunelů, iglů, stanů a dětských hracích prvků. Tyto druhy staveb znám z Evropy a s nadšením jsem vzal na vědomí, že i u nás už je někdo, kdo tyto služby nabízí. Kontakt na požádání také rád předám.
V době kdy píšu tyto řádky, veletrh For Garden ještě stále probíhá. Bude otevřen až do neděle 21. 3. 2010. Tak jak jsem napsal již začátkem listopadu, zahradnické jaro opravdu začíná v pražských Letňanech.

Ekologie trochu naruby

6. března 2010 v 23:52 | Pavel Ch. |  Co se nevešlo jinam
Možná jste si trochu zvykli na hezké obrázky rostlin a zahrad. Dnes vás trošku zklamu - mám tady pro vás jeden dokument, který moc hezké obrázky nenabízí. Představím vám jedno stromořadí z Českých Budějovic, má totiž podivný příběh, který si minimálně na tomto blogu zaslouží zveřejnění.
Tento příběh se začal psát někdy kolem roku 2000, plus minus jeden rok. Bylo to v období, kdy se dokončovala stavba budějovického Makra. V tu dobu jsem byl zaměstnancem jedné školkařské firmy, která pěstovala (a naštěstí stále také pěstuje) krásné alejové stromy. Tenkrát jsme se ucházeli o možnost dodávat stromy k této stavbě. Proto jsem byl přítomen na jednom obchodním jednání. Diskutovali jsme mimo jiné i nad otevřenými plány zahradních úprav. Kolem hlavní silnice byla naplánovaná výsadba lípy srdčité. Navzdory tomu, že lípa je naším stromem přímo národním, nápad vysadit na toto místo se mi příliš nezdál. Lípa totiž nesnáší nejlépe civilizační vlivy. Zvláště citlivá je na zvýšenou koncentrací solí v půdě. Na tento fakt jsem upozornil. Na upozornění se ozval jeden z účastníků řízení a odpověděl mi přibližně toto: "Milej pane, věřte, že bych si nechal poradit, ale jsme pod obrovským tlakem ekologických aktivistů, kteří od nás vyžadují abychom do měst sázeli naše původní stromy. Ty lípy tam budou."
A také byly. Objednávku na dodání stromů jsme získali, a tak jsem jednoho chladného rána byl osobně u toho, když se z kamiónu vykládaly krásně vzrostlé, asi 4 metry vysoké lípy. Všechny byly stejné velikosti i kvality.Vysazovala je jiná zahradnická firma, pěkně po obou stranách silnice. Šel čas, záruka postupně plynula a stromy po obou stranách silnice byly dlouhou dobu podobné. Je to logické, než stromy zakoření a začnou opravdu růst, chvilku jim to trvá. Jedna řada stromů byla vysazena na svahu nad silnicí, druhá naopak pod ní. Po pár letech stromy ve svahu nad silnicí opravdu zakořenily a začly růst - docela hezky. Ale stromy pod svahem, kam v zimě od projíždějících aut stříkal rozbředlý sníh ze solí, se k růstu jaksi neměly. I to co na stromech už bylo, začlo schnout. Mnoho lip uhynulo, některé ještě bojují.
Stromy po obou stranách silnice byly vysazené stejnou technologií v rozpětí několika dnů. Šipky ukazují na torza stromů pod svahem, zatímco ty pěkné, to jsou stromy vysazené do podstatně přívětivějšího prostředí.
Při detailním pohledu na přežívající stromy se nestíhám divit. Za deset let se nenašel nikdo, kdo by od stromů odstranil kotvící kůly. Už není ani jisté, kdo koho vlastně drží. Přemýšlím i nad tím, jestli vůbec někomu patří. Překvapuje mě, že se neobjevili žádní aktivisté, aby pomohli přírodě ve městě. Také bych čekal, že přijdou a vysadí nové stromy.
Nemluvíme-li o volné krajině, ale o městském prostředí, myslím, že odolné nepůvodní stromy jsou přeci jenom o kousek přijatelnější, než stromy žádné.
Ale to se u nás asi nenosí, i když by se mělo. Ovlivňování důležitých rozhodnutí by mělo být spojeno také s jakousi mírou odpovědnosti. Kdyby se toto pravidlo v naší zemi dodržovalo, všechno by mohlo vypadat jinak.

V březnu si přečtěte

1. března 2010 v 22:57 | Pavel Ch. |  Upoutávky na články v časopisech

Když píšu tyto řádky, je už prvního března. Nejvyšší čas pro upoutávku, co najdete tento měsíc ode mne v zahradnickém tisku. Tentokrát se nejdříve podíváme do časopisu Flóra na zahradě (www.floranazahrade.cz)
Zahradník na cestách - celkem stejně jako tento blog- se jmenuje také jedna rubrika v tomto časopise.Tentokrát ji najdete celkem uprostřed čísla, na stranách 42 - 45 je reportáž z návštěvy holandského parku Keukenhof. Je to úžasné místo této planety, přál bych každému zahradnickému nadšenci alespoň jednou za život tento park navštívit osobně. Je tu ručně vysazeno asi 7 miliónů kusů různých květinových cibulí. A považte, z tohoto množství asi 4,5 miliónu tvoří tulipány. Kdyby jste se náhodou chtěli vydat na cestu už letos, je nejvyšší doba začít plánovat. V tomto roce bude park otevřen od 18.3. do 16.5. Tak případnou - šťastnou cestu!

U časopisu Flóra na zahradě ( www.floranazahrade.cz ) ještě chvíli zůstaneme. Zvu vás navzdory možné vzdálenosti na malou virtuální návštěvu naší zahrady. Tato návštěva začíná na straně 32 a končí stranou č. 35. Teda abych byl přesný, z naší zahrady uvidíte jenom kousek. Zajímavé na tom však je, že tento kousek byl fotografován ze dvou míst, a to v každém ročním období. Jde tu totiž o proměnlivost prostoru v čase. Co je krásné na podzim nemusí být zajímavé z jara. Důležité však je, že po celý rok je tento prostor alespoň něčím přitažlivý.
A teď se podíváme do časopisu Zahrádkář ( www.zahradkari.cz ). Hned po otevření - na stranách 2 a 3 si kladu jednu závažnou otázku. "Může existovat bezúdržbová zahrada?" Toto přání vyslovují občas mojí zákazníci, ale také ji často používají jiné zahradnické firmy ve své reklamě. Sám tvrdím, že zahrada může být asi tak bezúdržbová, jako dítě může být bezvýchovné. A také dodávám, že pojem bezúdržbová zahrada není ničím jiným, než komerčním sloganem. Navzdory tomu existují určité finty, které údržbu zahrady podstatně zjednoduší. Koho to zajímá, v Zahrádkáři si počte.
A nakoniec tradične ešte pár viet v slovenčine. To preto, že posledná exkurzia mieri do marcového vydania slovenského časopisu Dom a Byt ( www.domabyt.sk). Aj tu existuje rubrika "Záhradník na cestách", ktorá tentokrát nazrie do severného Francúzska. Navštívime spolu turisticky trochu zabudnutú oblasť - Pikardiu. A navštívime hneď 3 miesta za jediný deň - historickú dedinku, veľkú súkromnú záhradu a starý zámok z 15. storočia. A na každom mieste číhajú ozajstné záhradnícke lahôdky.