10. ledna 2010 v 0:20 | Pavel Ch.
|
"…povoz odbočil z okresní silnice a klikatá cesta začala stoupat. Co chvíli jsme jeli úvozem, který vyhloubila staletí kol, vysoké stráně úvozů byly porostlé rašelinným mechem, z něhož crčela voda, a šťavnatými přesličkami. Hnědnoucí kapradí a ostružiníky svítily v záři zapadajícího slunce. Cesta stoupala a stoupala, přejeli jsme po úzkém žulovém mostě a pak jsme jeli podle divoké zpěněné bystřiny, která se s hukotem hnala kamenným řečištěm plným balvanů…"
Arthur Conan Doyle - Pes baskervilský
Starý žulový most v dnešní osadě Postbridge přes řeku East Dart byl postaven již ve 13. století.
Pramálo se změnilo, možná dokonce nic, na dartmoorské krajině, od dob, kdy ji popsal pan Doyle v legendárním románu Pes baskervilský. Dartmoor - to je krajina divoká, rozeklaná, v slunečném svitu romantická, ale ponurá v dešti a strašidelná při setmění. Krajina oblých kopců, žulových balvanů a rozsáhlých vřesovišť s četnými stády ovcí. A řek, říček a potoků, které jsou snad ještě častěji než jinde v Anglii zásobeny značnými příděly dešťové vody, neboť v Dartmooru snadno zmoknete i v nejslunečnějším létě.
Oblast Dartmoor se nachází v jihozápadní Anglii, zabírá značné území Cornwallského poloostrova. Kvůli nespoutané, drsné, ale krásné přírodě bylo toto území již poměrně krátce po druhé světové válce vyhlášeno za národní park.
Vesničky i osady v Dartmooru mají své neopakovatelné kouzlo. Domky jsou často vystaveny ze žuly, které je zde všude dostatek. Ze žuly byly vystaveny také kostelíky, vedle kterých často stojí staré, půvabné hřbitůvky. Náhrobní kameny jsou - jak jinak - také žulové.
I v otevřené krajině se se žulou potkáváme více než často. Jednotlivé pastviny jsou často obehnány kamennými zídkami.Tu a tam je v zídce zapuštěná dřevěná branka, někdy ohlodaná zubem času, jindy porostlá barevnými lišejníky.
V severní části Dartmoorského národního parku nalezneme i jeden zahradnicky zajímavý cíl. Je to zahrada u zámku Drogo. Samotný zámek, také vystavěný z místní žuly působí na mě trochu stroze, a jenom marně předstírá svůj věk. Tato stavba vznikla až začátkem 20. století. Z lidského pohledu je to sice pěkná řádka let, ale na anglické poměry je to pouze opravdový "mladíček".
Zámecká zahrada, to je ovšem trochu jiné kafe. Jsou tu k vidění pozoruhodné kousky japonských javorů, i velké keře azalek, které se ovšem rozzáří svými květy už v půli jara. Naše návštěva proběhla sice v plném létě, přesto se bylo na co dívat. V plném květu jsme zastihli růže, i mnoho krásných letních trvalek. V přívětivé náruči pestré zeleně je dartmoorská krajina o hodně příjemnější. Řeknu vám ale, že i ty strašidelné stíny žulových skalisek, četné letní spršky i tmavé mraky letící nad vřesovišti, mají něco do sebe.
S pohledem do zahrady zámku Drogo se prozatím loučím. Soutěživým povahám ale vzkazuji - buďte ve střehu - už připravuji další fotohádanku. Příjemnější a veselejší život s rostlinami přeje Zahradník na cestách.
Velice fotogenický kraj, díky za přiblížení. Asi se tam hned tak nevypravím, tak aspoň toho Psa baskervilského si znovu přečtu. :)