...zahrada - nejkrásnější obývák ...

Listopad 2009

V prosinci si přečtěte

29. listopadu 2009 v 11:12 | Pavel Ch. |  Upoutávky na články v časopisech
Francouzský kraj Pikardie se rozprostírá téměř v nejsevernější části země. Je to historicky velmi zajímavá oblast, ale z hlediska turistiky jakoby stál trochu ve stínu slavnějších míst Francie. Hlavním městem kraje je Amiens, se světoznámou katedrálou Notre-Dame. Zahradník na cestách však v této oblasti hledal spíše zahradnické cíle. A že jich není málo - na to se můžete spolehnout. O některých z nich si budete moci trochu počíst v prosincovém čísle časopisu Flóra na zahradě (www.floranazahrade.cz), v článku "Zahradnické putování Pikardií".
Už několik let v českých zemích probíhá zahradnicky velmi záslužná akce, která z přihlášených projektů vybírá nejkrásnější zahradu a nejkrásnější park. Tato soutěž nese výstižné pojmenování Zahrada roku a Park roku. Odborná komise vybírá v těchto kategoriích nejhodnotnější díla, která po zásluze odměňuje. Hodnocení zahrad a parků probíhalo skoro uprostřed letních prázdnin. Snad by se na tomto místě mohla objevit i podrobnější reportáž , neboť tentokrát na cestách nebyl zahradník jenom jeden, ale hned celý kolektiv. Za tři dny jsme projeli republiku křížem krážem. Zajímavých zahrad jsme poznali na cestách celou řadu, ale vítězství patří jenom jedné. Letošní vítězství získala kouzelná zahrada na šumavském venkově. Fotografie Zahrady roku 2009 i pár zajímavých informací o ní na vás čeká v prosincovém vydání časopisu Zahrádkář (www.zahradkari.cz).

Slovenskí čitatelia sa so Záhradníkom na cestách stretávajú na stránkach časopisu
Dom a Byt (www.domabyt.sk). V decembrovom čísle sa naše putovanie nesie v duchu vianočných sviatkov. Preto dočasne opúšťame odbornú terminológiu vedeckých názvov rastlín a záhradníckych pojmov a uprednostňujeme náladu blížiacich sa Vianoc. Vianočná atmosféra môže mať všade trocha inú príchuť. Ako napríklad vyzerá advent vo Viedni ? Je to najlepšie vyskúšať si osobne, ale kto túto možnosť nemá, môže si zalistovať v časopise a užiť si aspoň trocha z viedenskej nálady, pri šálke čaju v teple domova.,

Gaultheria, aneb libavka

23. listopadu 2009 v 17:48 | Pavel Ch. |  O rostlinách
V zahradních centrech, zahradnictvích a často i v prodejnách s květinami se od konce léta velmi často objevuje milá, veselá a krásná rostlinka. Na první dojem někomu připomíná brusinku, ale je to rostlina přece jenom trochu jiná. S brusinkou sice patří do jedné čeledi
- velké rodiny vřesovcovitých rostlin. Naše krasavice s výraznými plody se jmenuje Gaultheria, v jazyce českém pak libavka. Tato rostlina pochází ze Severní Ameriky. Tam rostou i jiné druhy než je tato: Některé z těchto druhů jsou dokonce jedlé, původní obyvatele Ameriky je využívají ve své kuchyni. Libavka z obrázku - celým jménem Gaultheria procumbens jedlá není, ale není také ani jedovatá. Je to ovšem rostlinka velice líbezná, snad proto také dostala jméno libavka. Dá se hezky využít na několik způsobů - a my si nyní řekneme jak.
Libavka jako podzimní dekorace. Jestli máte v oblibě romantická zákoutí, případně barevné podzimní aranžmá, s libavkou budete nejspíše kamarádi. Pro skromný efekt stačí opravdu málo. Plastový květináč je dobré ukrýt do přírodního nebo keramického obalu. Dáte-li k libavce ještě nějaký doplněk, třeba vázu s větvičkami v podzimních barvách, pár sesbíraných plodů z parku, nebo jako je na obrázku - jednu skímii, máte skoro vyhráno - podzimní dekorace je na světě a může zdobit vaše okno, balkón, či terasu.
Libavka jako vánoční dekorace. A až se vám pohled na libavku v podzimním šatu okouká, stačí vyměnit rekvizity a s nevelkým úsilím máte z libavky stejně zajímavou dekoraci vánoční. Postačí pár nových ozdůbek s motivem Vánoc a podzimní nálada se najednou změní na náladu vánoční. Stále ale mluvíme o venkovních dekoracích, protože libavce to nejlépe svědčí venku.
Libavka doma. I když je libavce venku nejlíp, neznamená to, že domů nesmí. Jako něžná ozdoba interiéru se uplatní výborně. V zahraničí se často aranžuje do velkolepých vánočních kompozic, kde její červené plody výrazně přitahují pozornost. Také ji klidně můžete nechat zcela osiřelou, bez honosného doprovodu velkolepých doplňků. V teplém interiéru se suchým vzduchem ale libavka dlouho nevydrží. Její listy ztratí svěže zelenou barvu a plody se mírně zmenší. Než se tak stane, tak Vánoce většinou už skončí. Povánoční záchrana libavky z teplého interiéru většinou nekončí moc dobře. V porovnání s kyticí růží či gerber ale libavka vydrží v interiéru mnohem delší dobu, přičemž může být stejně krásná jako květiny řezané.
Libavka na zahradě. Abychom nezapomněli. Libavka může celoročně růst venku. Je to zcela mrazuvzdorná rostlinka, která svým půvabem může přizdobit lecjaké vřesoviště. Její nároky na prostředí jsou ale dost specifické. Je to silně kyselomilná rostlina, která vyžaduje stejnou rašelinnou půdu jako rododendrony, vřesy či borůvky. Při vysazování libavek se často dělá stejná chyba. Obvykle výsadba probíhá tak, že se vykope o něco větší jamka, než je velikost pěstitelské nádoby. Tam se přisype trochu rašeliny a čeká se na efekt, který ne a ne přijít. Podívejte se na šipku na obrázku. Ta ukazuje na výhonek, které libavka tvoří ráda a často.Tyto výhonky se dostávají půdou a postupně obsazují volný prostor kolem mateřské rostliny. Tyto výhonky však rostou pouze v rašelinné půdě. Jakmile přijdou ke klasické ornici, zastaví se v růstu a místo obsazování prostoru nedělají nic. Proto libavku vysazujte tak, že vykopete v záhoně lůžko hluboké minimálně 30 cm a široké alespoň 40 cm (může být i více). Původní zeminu přesuňte jinam, třeba na kompost. Vzniklou jámu vyplňte čistou rašelinou, či směsí rašeliny a ostrého říčního písku. Poté zkuste prstíky jemně narušit kořenový bal. To se dělá proto, aby kořínky nebloudily pořád dokola v rámci původního balu, ale aby se snadněji dostaly do prostoru. A také nezapomeňte, že rašelina nemá skoro žádné živiny. Takže v době růstu zalévejte a také opatrně přihnojujte. A libavka se potom bude líbit. Mnoho radostí s libavkou přeje Zahradník na cestách.

Ó vando, chci tě!

19. listopadu 2009 v 0:32 | Pavel Ch. |  Holandsko
Ó vando, chci tě,
mám chuť zvolat a také vás pozvat na místo, kam se běžně moc dostat nedá. V nekonečném labyrintu skleníků roztroušených kolem holandského města Naldwijk se na "pouhých dvou hektarech" nachází firma, která zde pěstuje orchidej trochu tajemného jména. Jmenuje se Vanda. Vanda je sice dívčí jméno, ale dívek tohoto jména moc neznám. Tedy v životě jsem potkal jenom jednu a zdála se mi stejně tajemná, jako orchidej stejného jména.
Vandy jako květy občas můžeme potkat v květinových obchodech, jak tam svými nádhernými květy zdobí interiér. Tedy přesněji řečeno, objevíme je jenom u odvážnějších květinářů, neboť tyto orchidejky rozhodně nepatří k nejlevnějším. Jsou ale nepochybně mimořádně zajímavé a krásné. Patří mezi tzv. epifyty - což jsou rostliny přizpůsobené k životu v korunách stromů. Rostou tam na větvích přichyceny silnými kořeny. Vláhu získávají převážně z vzdušné vlhkosti. Proto jsou jejich vzdušné kořeny tak dlouhé.
Podobně se tyto orchideje pěstují i v kultuře. Ve skleníku jsou zavěšeny na háčcích a jejich kořeny visí dolů, aby si ze vzduchu vzaly většinu vláhy nutné k životu. Samozřejmě se pěstuje celá řada různých hybridů. Na nejvyšších příčkách popularity se drží hybridy s velkými, tmavě modrými květy, dále pak odrůdy s květy žlutými i oranžovými.
Žádnou vandu (ani Vandu) jsem nikdy doma nezkoušel pěstovat, takže Vám předávám informace, které nemám vyzkoušené. Majitel této firmy však tvrdí, že vandy jsou dobré rostliny i pro běžný byt či dům. Mají rády rosení a vysokou vlhkost vzduchu. Výborným pomocníkem pro zvýšení vlhkosti je skleněný válec, ve kterém se vandy doma dají pěstovat. Tato pomůcka zároveň vyřeší problém umístnění rostliny v interiéru. I když zavěšení vandy pod lustr v obýváku by asi bylo stylové, skleněný válec bude přece jenom lepší.
Fotografie z této exkurze jsou žel trochu nažloutlé, neboť ve skleníku se v době naší návštěvy intenzivně přisvětlovalo umělým světlem. Umělé světlo zvyšuje rychlost růstu i výnosnost květů. Při umělém přisvětlení prý můžou vandy ve skleníku kvést za rok 2-3krát. V běžných podmínkách doma - prý 1-2krát ročně.
Rostliny se před expedicí sváží ze skleníků na speciálních vozících, na které se zavěšují, aby se neponičily. Poté se expedují "naležato" v papírových krabicích.
A protože jsme v Holandsku, ani tady nesmí chybět kolo. Ve dvouhektarovém provozu je to ten nejúčinnější dopravní prostředek. Protože naše exkurze byla přeci jenom početnější, skleník jsme si prošli pěkně pěšky. Alespoň jsme si stihli krásu těchto květů vychutnat v klidu. Majiteli firmy tímto dodatečně děkuji za tuto skvělou prohlídku a vám děkuji, že jste se dočetli až sem.

Podzimní procházka v korunách stromů

12. listopadu 2009 v 0:55 | Pavel Ch. |  Anglie
Podle nadpisu byste snad i měli důvod myslet si, že zahradník se na cestách docela pomátl, a píše už trochu z cesty. Nic mimořádného se neděje, jenom vás chci srdečně pozdravit z korun stromů. A jak jsem se tam dostal - ptáte se? Celkem snadno - po schodech, přesněji řečeno po 118 kovových schodech. Dostat se na výlet do korun stromů ještě totiž nemusí nutně znamenat ztrátu zbytků duševního zdraví. Alespoň pro anglické klima to platí beze zbytku. Ano - tato kovová dráha pro pěší obdivovatele stromů stojí v Anglii, přesněji řečeno v Královské botanické zahradě Kew - v Londýně.
A když už jsme u toho anglického klimatu, musím podotknout, že mnozí z nás tvrdí, že je to právě ono podnebí, které dovoluje Angličanům zahradničit (ne zahrad ničit - prosím) s takovým úspěchem. Je v tom kousek pravdy, ale není to pravda celá. Druhý důvod, a možná ještě větší, než prima klima je prima vztah k rostlinám a ke stromům. Nebýt tak silného pouta k říši rostlin a stromům zvláště, mohla by, myslíte, vzniknout tato vyhlídková dráha v korunách stromů? Anebo zeptejme se naopak. Je to naším drsnějším klimatem, že podobné vzdělávací atrakce se nestaví občas i u nás?

Ale radši zpátky do korun stromů. Tam vládne klid a mír, jen vítr občas foukne do korun a z času na čas s tlumeným bouchnutím shodí na zem pár kaštanů. Vycházková dráha v korunách stromů je vlastně jakýsi okruh. Projdete se kolem, zastavíte na pár okamihů a podíváte se jak nás asi vnímají ptáci, či veverky, které se do korun stromů dostanou bez schodů. Některé výhledy směrem dolů jsou moc pěkné, třeba jako na tento prosklený pavilon.

Stačí vyjít jenom kousek na horu a pohled na svět se rázem trochu změní. I milenci si sem zajdou, aby vyměnili prvomájový polibek pod rozkvetlou třešní za podzimní vycházku na opravdu vysoké úrovni a třeba i s pusou v koruně stromu.
Jak procházíte touto dráhou, občas se rozšiřuje do malých kruhových objezdů zcela nutných na vyhýbání se.
Občas jsou na kovovém zábradlí umístěny velmi vkusné kovové plastiky s jasným záměrem vzdělávat i tak vysoko nad zemí.
A tak se pozorný stromový turista může třeba přiučit, že takový "obyčejný" dub dává obživu několika stovkám druhů různého hmyzu....
...nebo také, že tentýž dub je velmi důležitý třeba i pro sojky. Jedna sojka prý za podzim spořádá až 5000 žaludů. Úctyhodný výkon....

Procházka v korunách stromů nezabere příliš času, ale je příjemná a užitečná. Kdyby nic jiného,
tak nás třeba jenom z této malé výšky přesvědčí, že nejsme až tak velcí, jako si někdy sami sobě připadáme. Posílám z korun stromů ještě jeden srdečný pozdrav směrem k zeměkouli, a děkuji všem, co se dočetli až sem. Sestupuji nohama zpátky na zem, ale tam nahoře to rozhodně bylo moc fajn.

Holandské pozvání na šálek kávy

5. listopadu 2009 v 22:56 | Pavel Ch. |  Holandsko
Možná jste viděli, nebo alespoň slyšeli, že jedním z typických znaků bydlení v Nizozemí je absence záclon. Ono to sice neplatí absolutně, ale i tak je tento způsob bydlení relativně častý.
Pro zvědavé turisty se to může na první pohled zdát zajímavé, zašmírovat si z ulice, jak která rodina žije, a jak to má kdo doma zařízené. Ale i tato mince má dvě strany. Z obýváku bez záclony je do ulice vidět stejně dobře, jako z ulice do obýváku. Při pouhém obdivování rodinných předzahrádek už je toto samo o sobě trochu problém. A při focení ani nemluvě. Udělat si pár obrázků z předzahrádky se jenom málokdy povede bez toho, aby si vás někdo z obyvatelů domu nevšiml.
Už jsme se to trochu naučili řešit, protože náš zájem o zahrádku a květiny na druhé straně vyvolává logický zájem o nás. Když se pohledem potkám s paní domácí, obvykle zvednutým palcem či uznalým gestem jenom naznačím - máte hezkou zahradu. Většina reakcí na focení květin v předzahrádkách byla velmi spontánní a pohodová. Snad jenom jednou nebo dvakrát starší lidé nechtěli, abychom fotili před domem rostliny či zahradu. Jedna situace byla ale naprosto výjimečná, a o té vám chci nyní napsat.
Ta předzahrádka byla opravdu výjimečná, fotogenická, čistá, upravená. Po malé chvíli obdivování z domečku vystoupila starší paní s bílými vlasy, trochu jako z pohádky. Pozdravili jsme se a jednoduchou angličtinou jsme si vyměnili pár slov. Paní domu si v první chvíli myslela, že jsme z realitní kanceláře a okukujeme její milovaný dům. Když se dověděla, že jsme zahradníci, najednou byly dveře domu dokořán. "Pojďte na kafe - ukážu vám i vnitřní zahradu"
Odmítnout nebylo možné, ani slušné. A nakonec, kdy se v životě může podobná šance opakovat? Vstupujeme do domu a usedáme v kuchyni, za chvíli v domě voní káva (Holanďané dělají skvělou!). Z okna bez záclony se poprvé díváme druhým směrem - do ulice je vidět opravdu výborně. Paní nám přitom vypráví o své zahradě. Miluje ji jako vlastní dítě. Káva je ještě horká, a tak se jdeme podívat na vnitřní zahrádku. Je malá jako dlaň, ale dokonalá. Velkou část tvoří zpevněná plocha, na záhonech jsou vysázeny rostliny. Nikde není trávník. Kdybychom zde nebyli opravdu náhodně, těžko bych věřil, že pořádek a čistota nejsou naaranžovány při příležitosti očekávané státní návštěvy.
U neprůhledných zdí rostou nejvyšší rostliny, směrem k domu jsou nižší, v přední části navazují na zpevněné plochy nizounké půdopokryvné rostlinky. Vidím tady kakosty, velmi nízkou novozélandskou trvalku Acaenu, a ještě nižší rostlinečku, která málem imituje mech. Ta se jmenuje pro změnu Leptinella. Všechny tyto rostlinky byly vysazeny ve větším počtu a trávník alespoň na první pohled docela dobře napodobují. Jenom sekačka by tady byla zbytečná.
Všechno co na této zahradě roste či stojí má svou logiku a své místo. Nic nechybí, nic nepřebývá. A rodinka malých skřítků vyrobených ze špalků břízy hlídá, aby nikdo nenarušil pokoj a klid tohoto dvorku.
Vracíme se na chvíli do domečku, dopíjíme kávu a třídíme dojmy. Přes okýnko se ještě kocháme zahradou a užíváme si příjemné společnosti starší ženy. Před rozloučením si ještě pořizujeme jedno památeční foto. Je na něm i pan manžel, který se před chvíli vrátil domů. Dostáváme souhlas k publikování fotek ze zahrádky, ale manželé nás prosí. "Naší fotku prosím nezveřejňujte - nejsme už hezcí". Jsou hezcí, dokonce moc hezcí i ve svém věku. Ale žádost samozřejmě respektujeme. Loučíme se - bylo to moc příjemné. Děkujeme. A kafe bylo skvělé!!!

Zahradnické jaro začíná v pražských Letňanech

4. listopadu 2009 v 23:48 | FOR GARDEN a PCH |  Veletrh FOR GARDEN
Milé zahradnice, zahradníci, zahrádkářky a zahrádkáři,

sotva začal listopad, mnozí z nás se již začínají těšit na opravdové zahradnické jaro. Před nástupem jara astronomického, máme u nás - tedy v Čechách, i jednu významnou událost, kterou vám chci připomenout. Je to zahradnický veletrh For Garden. Pro nás všechny je to důležitá událost, a zároveň mimořádná šance. Koncentrace zahradnických firem, specialistů i zahradnických produktů tu bude opravdu nebývale vysoká. A protože i Zahradník na cestách patří do velké rodiny partnerů veletrhu, a ani tady nebude chybět, dovoluji si nabídnout vám několik důležitých informací.

Níže uvedený text je oficiální tiskovou zprávou veletrhu, a fotografie jsou součástí této zprávy.

Přichází zima - myslete na FOR GARDEN

Jste také toho názoru, že na nás zima letos zaútočila poněkud ze zálohy? Z příjemného babího léta je přechod do studeného větru, plískanic a sněhových jazyků opravdu trochu šok, který na náladě nikomu nepřidá.
Jistě si vzpomenete na dobré rady proti podzimním depresím, které doporučují mimo jiné dělat si malé radosti a myslet na něco příjemného. Máme pro vás tedy dobrý nápad - myslete na 4. ročník veletrhu zahradní architektury, nábytku a techniky FOR GARDEN. Nic vám nebrání představit si jaro nadcházejícího roku, kdy ve dnech 18. - 21. března se již po čtvrté bude konat tato příjemná akce s venkovními i krytými výstavními expozicemi pěstitelů, výrobců a distributorů rostlin, zahradního nábytku, techniky a vybavení zahrad.
Kromě již osvědčených vystavovatelů jakými jsou například německý Leutersdorfer Baumschulen Pflanzenhandels, Lukscheiter, Agrobio Opava, AZ Ekotherm nebo Pogra se na jaře 2010 setkáme i nově s firmami z oboru prvků do zahrad - jako je umělý i přírodní kámen,venkovní obklady a dlažby. Tuto oblast představí třeba firmy jako Lipea, Kamenolom Javorka, Liebscher, Pražský kámen. Dalšími nováčky na výstavě jsou Jiva Jirák s městským mobiliářem a plotovými a zahradní systémy nebo firma Symbiom.
Již tradičně bude rozsáhle zastoupena nabídka zahradního nábytku - společnostmi Kettler, Hartman, Hak, faKOPA, Vetr, Siesta Bohemia a objeví se opět rozlehlé expozice producentů rostlin - například 110 m2 Svazu školkařů ČR a jeho členů. Dále se představí mezi zahradními architekty Atelier Flera a ve vybavení do zahrad či zahradní technice společnosti Gardena a BG Technik se značkou Honda.
Nezapomnělo se ale ani na další pokračování cyklu úspěšných seminářů Trendy při tvorbě zahrad lll a výběrové výstavy a soutěže EXTERIÉR Trendy.
Novinky nejsou připraveny zdaleka jen pro návštěvníky veletrhu FOR GARDEN, ale také pro jeho vystavovatele. Ti se totiž v nadcházejícím ročníku mohou těšit na větší šanci získat ocenění v soutěžích o nejlepší exponát GRAND PRIX a nejlepší expozici TOP EXPO, než tomu bylo doposud. Odborná porota se rozhodla stále se rozrůstající veletrh zahradní techniky, architektury a nábytku podpořit, a dát jeho vystavovatelům více prostoru k samostatné prezentaci. V rámci akce budou udělena 3 ocenění GRAND PRIX místo stávajícího jednoho. Společně s hlavní cenou získá vítěz opět certifikát na plochu 9 m2 zdarma pro rok 2011. Významnou změnu zaznamená také soutěž o nejlepší expozici. Zatímco v předešlých ročnících byly všechny expozice veletrhů posuzovány dohromady, od příštího roku se jednotlivé veletrhy dočkají samostatné kategorie.



Poslední ročník veletrhu, který se koná tradičně společně s významným veletrhem bydlení FOR HABITAT, navštívilo celkem více jak 36000 návštěvníků. Již nyní je přihlášeno k účasti na 4. ročníku více jak 70 vystavovatelů na 1000 m2.

Tady byste neměli rozhodně chybět. Myslete proto na FOR GARDEN, a ještě dnes si najděte aktuální informace na stránkách www.for-garden.cz!